Sukně - Flares


Většina problémů, které můžeme vidět na kopytech domestikovaných koní, je spojena se sukněmi na kopytní stěně.

  • bolest v přechodném období vzniká kvůli sukním, které dovolují kopytní kosti tlačit na chodidlovou škáru;

  • zchvácení je v podstatě jedna velká sukně;

  • těsné patky vznikají mimo jiné i kvůli sukni ve špici;

  • navikulární bolest může být příčinou sukně vpředu ve špici, protože nutí kopyto došlapovat jako první na špici.

Kromě laminitis, kde zánět laminae umožňuje bílé čáře se roztáhnout nebo oddělit, jsou sukně výsledkem nesprávného mechanického působení, které páčí stěnu směrem od kopytní kosti.


Co to je sukně?

Sukně je oddělení kopytní stěny od kopytní kosti. Stěna se často ve spodní části zakřivuje směrem ven jako zvonec na trumpetě, kopytní stěnu vidíme jako prohnutou. I tu nejmenší sukni můžete nahmatat svou rukou a obecně můžete sukni vidět při pohledu na kopytní stěnu ze všech stran z úrovně země, ať už se díváte vlastníma očima nebo pomocí fotoaparátu.

Jiný druh sukně, způsobený laminitis nebo dlouhodobým mechanickým stresem (podkovy nebo dopředu vytažená špice), má často rovnou konturu a může být těžké jej rozpoznat. Úhel stěny se mění neočekávaně vysoko – někdy tak blízko korunky, že ani nemůžete vidět, kde se mění.

Sukně nám říká, že došlo k roztažení nebo oddělení bílé čáry a kopytní stěna v té oblasti není připojena ke kopytní kosti tak jak má být laminárním spojením se škárou. Vzniklý prostor může být vyplněn pojivovou rohovinou kterou škára vytvoří . Sukně a separace bílé čáry jsou stejná věc. Když se podíváte na chodidlo kopyta se sukní, bílá čára je u sukně špinavá (roztažená) nebo tvoří malou rýhu (oddělenou) mezi stěnou a chodidlem. Často se do ní vtlačují drobné kamínky. Když to řekneme obráceně, najdete sukni tam, kde je bílá čára špinavá nebo má rýhu.

Když se bílá čára oddělila – jako se odpojí dvě strany suchého zipu (háčkové a očkové připojení) – ty dvě strany se nemohou znovu připojit. Musí vyrůst nové spojení od korunky (chlupové linie) – stejně jako když si strhnete část nehtu, musíte počkat až vám nehet vyroste z lůžka.

Většina sukní vzniká ve spodní části stěny, kde země mechanicky začíná páčit stěnu od kosti. Občas zadní kopyto, které je přerostlé ve špici, ale krátké v patkách, vytvoří vybouleninu („býčí nos“) do poloviny stěny ve špici. Bílá čára je ve vyboulenině roztažená, protože neobvyklé mechanické síly v tomto tvaru kopyta odtahují stěnu od kosti.

Zchvácení je sukně tak vážná, že kopytní kost se zcela odtrhne od kopytní stěny a padá dolů (rotuje). Zchvácení může být buď důsledkem zánětu lístkové rohoviny = laminae (laminitis) nebo mechanických sil v přerostlém nebo špatně upravovaném kopytě.

Sukně jsou bolestivé. Kopytní stěna je nehtem a je připojena ke kosti stejně pevným, ale měkkým materiálem jakým drží nehty na prstech – můžete vidět proužky vašich vlastních laminae/lístků skrz vaše nehty. Sukně způsobují podobný pocit, jakoby by vám byl odtrháván nehet. Laminitis (schvácení) je tak bolestivé, že kůň bude stát v typickém „schváceném postoji“. I mechanicky vytvořená sukně je natolik bolestivá, aby byl kůň zjevně bolavý bolavý – někdy si lidé myslí, že jejich kůň „je líný“, ale ten kůň zase znovu ožije, jakmile mu bílou čáru utáhnete.

Divocí koně moc často sukně nemají. Kůň, který žije v „koňské zemi“ a ujde denně 20 mílí (30 km) po tvrdém, suchém povrchu, si opotřebuje svá kopyta do efektivního „mustangového překlopu“, který nemůže sukňovatět. V neobvyklých podmínkách – deštivé období s bohatou pastvou – divoká kopyta přerůstají a začínají tvořit sukně. Oddělená stěna se štípe, praská a odlamuje se, dává koni hrubě vyhlížející, ale funkční kopyta, dokud se nevrátí suché období.


Sukně u domestikovaných koní

Sukně jsou u domestikovaných koní běžné. K mechanickým sukním dochází u přerostlého nebo nevyváženého kopyta. Pokud kůň žije ve vlhkém podnebí, změklé kopyto sukňovatí snadněji než kopyto v suchém podnebí. Navíc můžeme ve stejných vlhkých podmínkách pozorovat i laminitické sukně, protože pastva je bohatá a plná cukrů a mnoho koní se dříve nebo později stane resistentními vůči insulinu. (Viz. www.safergrass.org. Pastevní traviny byly vyšlechtěny pro vysoký obsah cukru, aby zvýšily produkci mléka u mléčného skotu.)

Kopyta, která se pohybují na mokrém, špatně odvodněném podkladu, nebo během mokrého období, potřebují mnohem častější péči než kopyta na suchém povrchu. Tady na severovýchodě USA je neustálý boj udržet kopyta bez sukní a koně bez kulhání. Musíme kopyta upravovat každé 2 až 3 týdny – každých 10 dní na jaře – a obnovovat mustangový překlop v době mezi úpravami. Jen pár dní přerůstání umožní vytvoření nové sukně, která způsobí kulhání koně po týdny. Kombinace klimatu "nepřátelského ke koni", společně s nedostatkem pohybu v životě domestikovaných koní činí péči o kopyta hlavní částí „údržby“ koně. Začínáme doporučovat až půlhodinové denní krokování koně po silnici k dosažení lepšího stlačování. Zvýšením cirkulace v kopytě to posiluje bílou čáru.

Výrazné sukně na velmi přerostlých kopytech. Toto jsou mechanické sukně – stěny odrostly daleko za chodidlo, a podklad "vytlačuje" přebytečnou stěnu nahoru, a odtahuje ji od kosti.

Na bílé noze můžete vidět prasklinu, kde se stěna odlomí, aby se sama upravila.

Tenhle kůň, který běhá distanční dostihy, má silné spojení bílé čáry a zjevně nekulhal ani s takto výraznými sukněmi.

Pohled na chodidlo hnědé nohy, viz. výše, se zjevným přerůstáním. Jedna strana se ve čtvrti odlomila. Druhá strana má velkou sukni a brzy se odlomí.

Mechanické sukňovatění

Typické kopyto domácího koně s "celkem dobrým" bosým trimem. Sukně ve čtvrtích (bílá šipka). Malá rýha v místě separace bílé čáry (černá šipka).

Typ sukně při chronickém zchvácení. Tenhle kůň se zchvátil před rokem, kvůli laminitis a nikdo nevěděl jak zchvácení napravit. Špice vypadá rovně, ale v úhlu špice je zlom těsně pod chlupovou linií (šipka). Nakreslila jsem čáru ve směru růstu odshora, abych ukázala kde bude růst nová stěna, pokud bude kopyto správně upravováno.

Patky jsou také velmi dlouhé, typické pro chronické zchvácení.

Mechanická sukně způsobená přerůstáním. Špice je vytažená dopředu kombinací dlouhých patek plus podkovou.

Šipka ukazuje na změnu úhlu stěny. To je místo, kde si myslím, že dochází k bolesti ze sukně – kde je bílá čára poprvé odtažená.

Tažný kůň, žijící na mokré pastvině bez úprav kopyt, si upravuje svá kopyta sám sukňováním, praskáním a odlamováním kopytní stěny. Vypadá to příšerně, ale pro koně to funguje.

Řez stěnou, ukazující jak se vyvíjí mechanická sukně. Na stěně s plochou spodní stranou tlačí podklad stěnu pryč od kopytní kosti. Bílá čára se odděluje, kopytní kost ztrácí něco ze svého zavěšení a kůň je „citlivý na kamínkách“.

Abychom zabránili opakovanému sukňovatění, zakulatíme spodek kopytní stěny "mustangovým překlopem".

Pro okamžité ulehčení sukňovitého kopyta je naprostou prioritou odstranění napětí v bílé čáře (viz níže) tak aby nebyla bolestivá a zabránilo se dalšímu roztahování. Ačkoliv kůň bude nějakou dobu "chodit po chodidle", vidíme znovu a znovu, že bolest bílé čáry obtěžuje koně víc než bolest chodidla. Můžeme až 2 dny používat ochranné chodidlové podložky, pokud to je třeba; pak majitelé koní většinou říkají, že jejich kůň "na pastvině běhá a vyhazuje".

Když se u koně v přechodném období spojení bílé čáry konečně utáhne, stanou se tři pozoruhodné věci:

  1. Poměrně náhle, od jednoho trimu k druhému, získá chodidlo klenutost jak se kopytní kost v kopytním pouzdře vyzdvihne.

  2. S kopyty, která jsou konečně příjemnější, je kůň živější.

  3. Kůň může chodit bez bolesti na štěrku, kamenech, silnici nebo zmrzlé půdě.


Strategie bílé čáry

Pete Ramey přišel na "strategii bílé čáry" jako způsob, kterým lze rychle vrátit nájemní (trailové) koně zpátky poté, co jim sundal podkovy. Myšlenkou je znemožnit sukňovitým částím stěny kontakt se zemí, aby bílá čára mohla růst dolů z korunky bez opětovného sukňovatění. V této "přechodové" situaci vytvoří mustangový překlop až ke kraji chodidla, spíš než aby ho ukončil u vodové čáry. Až se bílá čára utáhne (už nemá drážku ani už není zanesená špínou), což může trvat několik měsíců, pak se vrátíte k normálnímu mustangovému překlopu, s ukončením u vodové čáry.

K nápravě sukně vytvořte mustangový překlop k okraji chodidla. To obnovujte každý týden, dokud už bílá čára není roztažená.

Když se bílá čára utáhla, používejte standardní mustangový překlop, který je ukončen u vodové čáry.

U předního kopyta s dopředu vytaženou špicí můžete ve špici také použít kolíbku (viz. stránka Překlop). Kolíbka pomůže posunout zpět špici, která je vpředu příliš dlouhá.

Nepoužívejte kolíbku ve špici u chodidla, které je vespod vyboulené. To je zchvácení – kopytní kost rotuje a mohla by prorazit kolíbkou zeslabené chodidlo.

Mnoho lidí mi píše s obavami, že přední kopyta jejich koní jsou "plochá". Jenže normální přední kopyta jsou jen front lehce konkávní. Kopytní kost je téměř plochá, aby mohla snést tvrdý dopad bez toho aby se zlomila. Pokud v místě špice střelu položíte přes chodidlo něco plochého, chodidlo s dobrou klenutostí bude jen 7-10 mm hluboké. U tažného koně tohle vypadá jako "ploché chodidlo". Skutečně ploché (zchvácené) chodidlo je děsivé, pokud jej vůbec kdy uvidíte – vypadá jako kus dřeva. Ten rozdíl poznáte!

Zadní kopyta jsou více konkávní protože kopytní kost je hlubší. Zadní kopyta jsou "motor" koně a hlubší zadní klenutost poskytuje trakci, jako profil traktorové pneumatiky.

Tady je skutečně klenuté chodidlo předního kopyta, které bylo vždy bosé, kromě jednoho krátkého podkování. Pozorovala jsem tohoto koně při chůzi po ostrém štěrku, jako by to byla tráva. Všimněte si bílé "vodové čáry". Kopyto se opotřebovávalo rovnoměrně a ani nepotřebovalo upravit.

(Špice je lehce vytažená dopředu a prospěla by jí kolíbka, aby se posunula zpět. Viz. stránka Překlop)

Nemoc bílé čáry

Myslím si, že to co mnoho lidí nazývá "nemoc bílé čáry", často není nemoc, ale roztažená bílá čára, která může vypadat divně a může vás znepokojit, pokud nevíte co to je. Kůň bude kulhat - samozřejmě, roztažená bílá čára je bolestivá protože to znamená, že je tam sukně. Při práci s několika sty koňmi na severovýchodě USA jsem ještě neviděla skutečný případ nemoci bílé čáry a nemusela jsem ji léčit.

Při skutečné nemoci bílé čáry se plísně a nebo bakterie usadí v roztažené bílé čáře a poputují dál nahoru pod kopytní stěnu a budou ničit tkáň. Kopyto s nemocí bílé čáry má dutý zvuk, když na něj poklepete nějakým nářadím. Nejlepší léčbou, o které jsem slyšela, je namáčet kopyto několikrát v roztoku CleanTrax.

( http://www.windandwithers.com/store/products/PAAAIACPOHILBAAK.html)

Někdy může být nutné odříznout část stěny, aby se do postiženého místa dostal vzduch. Takový zásah je ale mimo okruh této stránky; doporučuji kontaktovat nějakého zkušeného kopytáře nebo podkováře, aby vám poradil.


Článek Marjorie Smith přeložila Alice Trägerová.
Originál najdete na stránkách
www.barefoothorse.com


Dříve, než se pustíte do úprav kopyt podle tohoto článku, doporučujeme přečtení článku Zamyšlení nad úpravami kopyt a sukněmi na kopytech (flares).


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia