Schvácení kopyt - laminitis


O co jde?

Schvácení kopyt je zvláštní forma celkového onemocnění koně, které se projeví změnami v lamelového spojení mezi škárou a rohovým pouzdrem a následně zánětu škáry kopytní.

Toto onemocnění se vyskytuje u koní velmi často, většina koní ho ve svém životě v 1. formě prodělá opakovaně, je běžné i v jarním období u divokých koní. Závažnost závisí na rozsahu a stupni poškození škáry nebo i celého kopyta. Odstupňoval bych to asi takto:

  1. Mírné poškození spojení mezi škárou a stěnou, projevující se citlivostí kopyta a později i zarudnutím v oblasti bílé čáry. Přejde spontánně bez následků, nedochází ke změně polohy kopytní kosti.

  2. Mírné rotace kopytní kosti 1-2°, nebo mírný pokles kopytní kosti do 5 mm jsou častým jevem, který u podkovaných koní uchází pozornosti. Dochází ke známým situacím, kdy přijde nový podkovář ke koni a po chvíli se zeptá překvapeného majitele "kdy že se ten kůň schvátil?" Plochá kopyta a ztráta klenutosti způsobená poklesem kopytní kosti jsou zase sváděny na genetické dispozice. Dochází ke zlepšení samovolně, ale kůň již zůstává citlivějším na opakování tohoto onemocnění.

  3. Schvácení s rotací kopytní kosti do 10° a poklesem kopytní kosti do 9 mm jsou závažná postižení. Rotace kopytní kosti se dá zmírnit i vrátit cílenou úpravou kopyta. Bez snahy podkováře srovnat kopytní kost paralelně se zemí zůstává kopyto deformované s poškozeným lamelovým spojením a náchylné k opakování postižení. Při časté a důsledné úpravě kopyt zaměřené na návrat kopytní kosti do přirozené polohy a dietě je dlouhodobá léčba většinou úspěšná natolik, že kůň je jezdecky využitelný. Určitý stupeň postižení v podobě oslabení lamelového spojení bývá trvalé. Kůň zůstává velmi citlivým na opakování tohoto onemocnění.

  4. Těžká schvácení nad úhel rotace 10° (kdy často dochází k proražení chodidla kopytní kostí) nebo při poklesu kopytní kosti o víc než 9 mm, to je boj o život koně. Poškození je trvalé. Při časté a důsledné úpravě kopyt zaměřené na návrat kopytní kosti do přirozené polohy a trvalé dietě je dlouhodobá léčba většinou úspěšná alespoň natolik, že postižení neznamená závažné omezení pohyblivosti koně na pastvině.

Pokud kopyto skončí se zrotovanou kostí a podkováři se nepovede a nebo se ani nepokouší ji vrátit do polohy kdy je spodní strana kosti rovnoběžně se zemí, tak i když je stěna pevně přichycena ke kosti a škáře, je mechanicky predisponováno k dalším laminitidovým příhodám. Každý ten útok na škáru je o malinko horší, poškození je větší, až na závěr skončíme s koněm který není schopen chodit.


Příčiny schvácení:

Vnější příčiny vzniku a vývoje laminitis jsou známé už mnoho let a měl by je znát každý veterinář i podkovář.

  • Karbohydrátové jednorázové překrmení cukry škroby a fruktany a poruchy trávení (salmonelové infekce)
    Tento problém je v praxi především situace, kdy se kůň dostane k pytli s ovsem, nebo sní něco co by neměl - například silně zaplísněné seno nebo něco jedovatého.

  • Dlouhodobé překrmování koně vedoucí k tvorbě velkého množství tukové tkáně a inzulínové rezistenci
    To je odpovědné za většinu případů laminitidy a jedná se o chyby v managementu koně.

  • Rozsáhlé sepse a nekrózy tkáně kdekoli v těle koně
    Znamená to vyplavení toxinů do krevního oběhu. Příkladem je zánět pohrudnice, zápal plic, průjem, zadržení lůžka po porodu, to jsou všechny běžné příčiny otravy krve u koní. K laminitidě může přispět i nadměrný stres koně.

  • Předávkování léčivy nebo nevhodná léčba
    Některé léky, jako jsou zejména kortikosteroidy, způsobují laminitidy.

  • Mechanická laminitida a nemoc bílé čáry (mechanické odtrhávání škáry při zatížení kopyta a napadení rohoviny bílé čáry patogeny z prostředí převyšuje její schopnosti regenerace)
    K tomu patří především

    1. nevhodná úprava kopyt ponechání dlouhých patek a přenášení váhy na přední část kopyta,
    2. nebo nedostatečná péče o kopyta a přerůstání rohoviny
    3. a dlouhodobý pobyt koně v hnoji a blátě s velkým množstvím chemických látek a patogenů narušujících rohovinu.

  • Cushing syndrom - porucha funkce štítné žlázy

  • Pozření více než cca 0,5kg listí ořešáku černého v suchém stavu

Soudržnost spojení kopytní kosti s kopytní stěnou závisí především na:

  • Jeho pevnosti, tedy kvalitě tkáně která ho tvoří a množství zdravých funkčních sekundárních lamelových lístků.
    Degradaci této tkáně způsobují procesy v těle, nebo-li složení a množství krve přiváděné do škáry a látkové výměně v ní. Výjimečně může být narušována patogeny z vnějšího prostředí (čpavková voda, tyčinkové plísně).

  • Síle která na toto spojení působí.
    Ta je dána tvarem kopyta, váhou koně a pružností podkladu po kterém kůň chodí.

  • Tyto dva faktory se navzájem doplňují. Vždy závisí na obou i když jeden z nich většinou jako příčina schvácení převládá.

Vnitřní příčiny narušení spojení kopytní kosti s kopytní stěnou na buněčné úrovni.

Když se budeme zabývat přesněji procesy v těle koně, tím co přesně způsobuje proces laminitidy, není už vše tak jasné, výzkumy stále probíhají. Pokusím se napsat některé údaje které jsou mi známy, nebo si je domýšlím.

Lamelové spojení škáry kopytní kosti s kopytní stěnou je v těle zcela unikátní. Nemůže být trvalé, protože škára je pevně přichycená ke kosti a stěna se po ní posunuje tím jak roste od korunkového okraje dolů. Zároveň musí být velmi pevné, protože někdy musí unést váhu celého koně. V podstatě toto spojení je tvořeno do sebe zaklíněnými lamelami lístkové rohoviny stěny a výběžky škáry kopytní kosti. Primární lístky se větví ještě na okem neviditelné sekundární lístky. Při závažnějších případech laminitidy dochází k pohybu kopytní kosti, narušení prokrvení a nekrotizaci a deformaci sekundárních lamelových lístků. Podle toho, jaké množství a v jakém rozsahu je jich poškozeno, je následně možná jejich regenerace. Při mechanickém poškození regenerují poměrně snadno, při poškození fyziologickými procesy dojde pravděpodobně k narušení buněčné matrice a jejich opětovná regenerace je možná do určité míry jen tam, kde nebyly úplně zničeny.
Styčnou plochu mezi škárou a stěnou tvoří vrstva buněk, které se říká bazální membrána.

Více informací najdete zde

Jaké mechanizmy spouštějí laminitidu není přesně známo. Dříve byla upřednostňována tzv. vaskulární/hemodynamická teorie. Která je v České republice stále populární a rozšířená u veterinářů. Jako příklad uvedu publikovaný článek:


Princip vzniku laminitidy
Jedná se vždy o zvýšení množství produktů vzniklých rozpadem bílkovin v krvi, které vyvolají vylučování látek, jež ovlivňují zužování či rozšiřování cév (vazoaktivní mediátory). Následkem toho dochází ke zúžení vlásečnic v kopytní škáře a tedy i ke snížení jejího prokrvování. Konečným následkem je její nedokrvení (ischémie) a odúmrť (nekróza). Tím dojde k poškození membrán vlásečnic, ze kterých vystoupí tekutina mezi lístky škáry a způsobí jejich otok. Ischémie, nekróza i otok jsou velice bolestivé. Navíc způsobí, že se rohové lístky kopytního pouzdra odpojí od lístků kopytní škáry a tím se uvolní zavěšení kopytní kosti, která tak může rotovat špičkou dolů nebo celá poklesnout k chodidlu. Výsledkem může být nekróza chodidla i špičky kosti a následně buď perforace chodidla nebo úplné vyzutí kopyta.


Modernější teorie předpokládají se, že vazokonstrikce může být obranným mechanizmem kopyta při kontaminaci krve koně látkami které poškozují kopyta. U rotovaných kopyt prokazatelně dochází k omezení prokrvení škáry v přední části kopyta, ale tento stav bude spíš důsledkem poškození žil a tepen při pohybu a tlaku v přední část kopta než příčinou schvácení.

Soudržnost lamelového spojení udržují hemidesmozómy buněk (napojení buněk na extracelulární matrix zajištěné plazmatickými filamenty a asociujícími proteiny) a spojovací vlákna bazální membrány.

Na pokusech s mrtvými kopyty byli prokázány dva způsoby (kromě mechanického odtržení), jak se může uvolnit spojení bazální membrány škáry od bazálních buněk stěny.

  1. Nedostatek glukózy v tkáni škáry (kdy paradoxně v krvi může být zvýšené mkožství glukózy) - vede k destrukci hemidesmozómů. Zde se nabízí i souvislost s inzulínovou rezistencí.

  2. Nadměrná aktivace (množství) enzymů metaloproteinázy MMPs (což je na zinku, jako katalyzátoru závislý enzym který po aktivaci degraduje excelulární matrix a při akutní laminitis se jeho aktivita zdvojnásobí o proti normálu) - vede k narušení spojovacích vláken.

V současnosti je publikováno mnoho prací v souvislosti s tzv. toxickou, metabolickou a enzymatickou teorií vzniku onemocnění laminitidou.


Jednorázové překrmení.
Při pokusech australských vědců (Dr. Pollit ) byla laminitida uměle vyvolána dávkou oligofruktózy 7,5 až 12,5 g/kg. Hematologické a elektrolytické změny byli podobné jako při pokusech s polysacharidy nebo černými ořechy. Dr. Pollit tím kontrolovaně simuloval jednorázové překrmení koně.
Byla prokázána přímá souvislost aplikace oligofruktózy s nadměrným pomnožením bakterií tlustého střeva, dyzadhezí bazální membrány lamelání rohoviny a vznikem laminitidy.
Bylo zjištěno, že dochází k destrukci jak hemidesmozomů způsobené nedostatkem glukózy, tak kontaktních vláken destruovaných aktivovanými MMPs.
Jednu z bakterií žijících ve střevech, která je odpovědná za vylučování toxinů mají v Austrálii už částečně podchycenu - Streptococcus bovis. Tekutina obsahující tyto bakterie způsobia rozpad škárové tkáně na modelu in vitro. Předpokládá se, ze toxin funguje jako stimulátor syntézy enzymů metaloproteinazy MMPs. Streptococcus bovis je normální součást střevní mikroflóry koně, ovšem bezvýznamná. Přemnoží se při dostatečném množství živin a specializuje se na trávení škrobů.


Dlouhodobé překrmování. Při dlouhodobém překrmování koně, především u naturálních plemen genetického typu s dispozicemi k "metabolickému syndromu" dochází k problému zvanému inzulínová rezistence.
Dochází k ukládání hormonálně aktivního tuku. Tuk je považován jen za vnitřní úložiště energie, ale podle výzkumů tukové tkáně stimulují produkci řady hormonů. Jedním z hlavních je inzulín.
Inzulín je hormon produkovaný slinivkou břišní, a je produkován v reakci na vysokou hladinu glukózy v krvi. Působí na receptory pro vychytávání glukózy z krevního oběhu do svalů, tuku a jater.
Inzulín normálně udržuje hladinu glukózy v krvi v přesném rozmezí a je důležitým regulátorem příjmu potravy a energetické rovnováhy působením na receptory v mozku.
Snížení citlivosti buněk k inzulínu (způsobené například glukokortikoidy) povede ke zvýšení hladiny glukózy v krvi, což bude více podporovat produkci inzulínu ve slinivce břišní. Insulin directly increases the sensitivity of tissues to the effects of glucocorticoids. Inzulin přímo zvyšuje citlivost tkání k účinkům glukokortikoidů. Slinivka koně je schopna udržovat tuto zvýšenou sekreci inzulínu po mnoho let, zatímco lidská slinivka se stává "vyčerpanou" a není schopna udržet vysokou produkcí inzulinu.
Vzhledem k tomu, glukóza zůstává v krevním oběhu, tělo nemůže využít glukózy jako palivo. So the horse has no energy or is forced to raid its existing fat and muscle stores to produce energy. Takže kůň má málo energie přijímané z krevního oběhu a je nucen k využívání uložených zásob energie. Eventually, this results in not only loss of weight and muscle, but also exhaustion. Hypersekrece inzulínu pokračuje ale tělo k němu neustále zvyšuje rezistenci, kůň skončí s ekvivalentem lidského typu-dva diabetu. Celý proces může vygradovat k poškození tkání které se nejvíce projeví na kopytech vznikem většinou chronické laminitidy In the end, the horse ends up with the equivalent of human type-two diabetes.


Někteří zkušení a uznávaní podkováři a veterináři často uvádějí jako příčinu rotace kopytní kosti i nadměrný tah hlubokého ohybače na kopytní kost při zatížení končetiny. Tato teorie se mi ale zdá jako neopodstatněná špatná cesta. Šlacha hlubokého ohybače se při tomto postižení nijak nezkracuje a nezvyšuje tah na kopytní kost oproti normálu. Zvýšený tah šlachy ohybače je možný jedině při náhlém a velkém snížení patek kopyta a to většinou při úpravě kopytářem nebo podkovářem. Proto by rozdíl mezi zkrácením kopyta v přední a zadní části neměl být větší než 1 cm a neměla by být výrazně snižována patka v akutní fázi laminitidy.

Snaha zvednou patky aby se zmírnil tah hlubokého ohybače je občas aplikována při akutním postižení laminitidou, ale může při odlehčení šlachy delším než týden vést k jejímu zkrácení a výrazně se zvětší zatížení postižené špice kopyta vahou koně. To do budoucna výrazně sníží možnost uzdravení kopyta.

Snaha léčby laminitis přetnutím šlachy hlubokého ohybače není 100% úspěšná. Myslím si, že tady především je pozitivního efektu dosaženo zvýšeným zatížením patek po přetnutí šlachy, jejich postupným obroušením a snížením a návratu kopytní kosti do polohy paralelně se zemí. Tohoto efektu lze pozvolna dosáhnout i bez operace - postupným snižováním výšky patek.


No a co s tím?

1) Prevence.

Vždy je lépe onemocnění předcházet než ho léčit. To všichni víme, ale málo kdo se tím řídí.

Jako prevenci schvácení kopyt je třeba dodržovat tyto zásady.

  • Zjistit, zda v okolí pobytu koní, nebo v místě kde se sklízí seno neroste Ořešák černý a vyhýbat se zkrmování jeho listů, i kůry.

  • Vyhýbat se krmení většího množství krmiva s vysokým obsahem cukrů a škrobů. To je především jádrové krmivo a vydatná jarní pastva.
    Produkce cukru v rostlinách je nejvyšší za chladných teplot pod 5°C a slunečných dní, nižší za intenzivního růstu. Fruktanová produkce rovněž stoupá s poklesem vlhkosti, tedy za suchých, nepříznivých růstových podmínek. Zatím co produkce škrobu je závislá na aktivitě fotosyntézy, a zpomaluje se zaplněním škrobových zásob, produkce fruktanů je na fotosyntetických změnách nezávislá. Obsah fruktanů ve vybraných rostlinách klesá během dne, přičemž nejnižší bývá v ranních hodinách a nejvyšší v pozdním odpoledni. Rozdíl může činit až 20%.
    Rostlina obsahující 27% nestrukturálních cukrů (škroby a fruktany) zásobuje koně spásajícího zhruba 8kg traviny v suchém stavu 2,16kg cukrů!

  • Každou změnu zdravotního stavu koně včas konzultovat s veterinářem.

  • Zajistit správnou pravidelnou úpravu kopyt koně.

  • Zajistit byváženou krmnou dávku s dostatkem minerálů v krmné dávce se zaměřením na zinek, měď selen a makroprvky.

  • Váš kůň by měl mít přiměřenou kondici. Neměla by nikdy přesahovat stupeň 7 z 9 možných. Zde vložím přibližný popis jak vypadá stupeň 8 , který je pro koně již nebezpečný bez ohledu na jeho využití a je na místě dieta.

"Hřbet výrazně převyšuje páteř. Mezi žebry je hodně tuku, proto je lze vyhmatat jen s obtížemi. Tukový polštář vyplňuje oblast okolo kohoutku a kořene ocasu. Zde je tuk měkký. Prostor za lopatkami je vyplněný, tuk je uložený podél vnitřních stran hýždí."

  • Když víte že kůň přijímá v nějakém krátkém období více cukrů a škrobů, než je vhodné a těžko tomu můžete zamezit (první příznak při změně složení stravy bývá průjem), úplně vyřaďte krmení jádrem a energetickými granulemi. Můžete ho preventivně přikrmovat malým množstvím něčeho, kde je nízké zastoupení cukrů, třeba čtvrt litru otrub nebo granulí pro poníky. Do tohoto krmení potom přidejte nějaké probiotikum pro posílení žádoucích kultur bakterií ve střevech. Případně lze doplňovat do krmné dávky některé druhy jílu nebo krmný doplněk Hypovit Mico na sebe jsou schopny vázat toxiny. Jde hlavně o zmiňovanou bakterii streptococcus bovis, která produkuje biogenní aminy.
    Tím, že ve střevě dochází k snížení pH (např. při překrmení cukry kdy se streptococcus bovis navíc přemnoží, nebo při průjmu) se navíc zvětší propustnost střevní membrány pro tyto biogenní aminy. Clinoptilolith (druh jílu) váže biogenní aminy a tak je výborným preventivním doplňkovým krmivem při nebezpečí laminitidy. Někteří výrobci prodávají zelený jíl, nebo směs bentonitu se silikátem jako doplňkové krmeni pro koně ohrožené laminitidou. Zelený jíl se dá koupit i jako doplněk lidské diety. Hypovit Mico ve většině prodejen s krmením pro koně.

2) A co když ke schvácení přes všechna opatření skutečně došlo?

Když zjistíte nebezpečí včas.

Třeba, když váš kůň ráno stojí u 20 prázdných kýblů, kde večer bylo připravené krmení pro celou stáj. Máte vyhlídky dobré.
Okamžitě volejte veterináře, aby z koně dostal ven co nejvíc z toho co sežral. Případně podle jeho instrukcí podejte nějaké projímadlo např. minerální olej.
I při jiných příčinách laminitidy se snažte tyto příčiny rychle odstranit.
Při pokusech bylo zjištěno, že kopytní kost může poklesnou už za 12 hodin po nástupu prvních neznatelných příznaků!


Vždy při podezření že by se u koně mohla vyvinout laminitida, doporučuji co nejdříve intenzivní dlouhodobé CHLAZENÍ KONČETINY.
Experimentálně bylo prokázáno, že po postavení koně do zvláštní gumové holinky, v které byla studená voda s kousky ledu a tím podchlazení končetiny až na 3,5 °C na 48 hodin aplikované v preklinickém stádiu dokázalo zabránit odloučení bazální membrány od epidermis škáry a nezpůsobí poškození tkání chladem.


Když ale zrovna nejste přítomni sebevražedným pokusům svého koně, nebo nezjistíte zadržení lůžka při porodu, jak zjistit počátky schvácení?

Akutní schvácení většinou poznáte podle typické citlivosti přední části kopyt při pohybu, zvýšená teplota kopyta a zesílený puls v oblasti spěnky v prohlubni pod člunkovou kostí spěnkového kloubu.
Pravidlo je takové, že ten puls by neměl být za normálních okolností hmatatelný. Když ho začínáme cítit, nejprve jen mírně. Jakmile ale začíná byt silný natolik, že ho cítíme, bouchá do prstů a někdy dokonce jsme schopni rozeznat žílu, je zle.


Při inzulínové rezistenci a laminitidě je možné, že nezaznamenáte ani zvýšení tepu ani teploty kopyta a schvácení se projeví až zvýšenou citlivostí kopyt koně.


Některý kůň ale může mít lehce zesílený digitalní puls po celou dobu jarní sezóny. Konzervativní veterináři neváhají a koni nasadí klid a nesteroidy. Nicméně, ve studii Dr. Pollita z Austrálie bylo na větším počtu koní prokázáno, že ti koně, kteří si udrželi vyšší digitalní puls bez přerušení se ubránili laminitidě, zatím co koně, kterým ten puls klesal a zase stoupal v průběhu dne měli plně vyvinutou laminitidu (karbohydratovy model). Závěr byl ten, že cirkulační restrikce krve je zřejmě jeden ze způsobů, jak se kůň brání laminitidě, a že použití vasodilatačních drog (do kterých patří veškerá protizánětlivá) je zřejmě v této akutní fázi poškozující. Na základě této studie dokonce i vedoucí USA kapacita přes koňskou laminitidu - Dr. Redden zpochybnil význam léčby nesteroidy při "léčbě" laminitidy.


Když počáteční fáze vám jaksi unikla a akutní schvácení je ve fázi, kdy dochází k rotaci kopytní kosti, nenuťte koně k pohybu. Čím méně bude postiženou končetinu v této fázi zatěžovat, tím lépe. Okamžitě nasaďte přísnou dietu o senu a vodě. Chladit je stále dobré, ale již to nezabrání poškození kopyta. Rozhodně zavolejte veterináře, ale i podkováře nebo kopytáře. Je řada metod jak postižené kopyto vypodložit a upravit, ty dobré a funkční musí splňovat 2 hlavní podmínky. Kopyto se musí udržovat tak upravené aby váha koně byla na zadní části kopyta a střelce , částečně se může zatížit i chodidlo mimo prostoru pod špičkou kopytní kosti. Je třeba vyhnout se tlaku na kopytní stěnu v přední části kopyta.
Já by jsem použil v prví fázi vypodložení chodidla sádrou, nebo lépe kastem, tak aby kopyto nebylo postavené na špičku. Případně systém polystyrénových podložek připevněných lepicí páskou podle uznávaného amerického podkováře Gene Ovnicka.


3) A co dál?

V době, kdy už odezní akutní příznaky schvácení (velmi hrubým odhadem 48 hodin až týden) je naopak nutné, aby bylo koni umožněno co nejvíce pohybu, aby bylo kopyto co nejvíce prokrvované a umožnila se co nejlepší regenerace postižených tkání. Podložky je možné přestat aplikovat a je nutné vracet postupně kopytní kost do polohy paralelně se zemí a nezatěžovat kopytní stěnu v přední části kopyta, dokud nebude pevně přichycená ke kopytní kosti. Na odstranění celé stěny v přední části kopyta jsou názory nejednotné.
Stěna ve špici kopyta je třeba často odstranit v pozdější fázi léčby tam, kde je zcela oddělená od zbytku kopyta a tvoří se pod ní dutina, ve které je nebezpečí šíření nebezpečných plísní, případně bakterií a napadení relativně zdravých částí kopyta. Nutná je dezinfekce napadené rohoviny.


Kůň, který byl schvácený je nadále vůči tomuto problému citlivější a většinou není možné takového koně chovat na neomezených pastvinách s výživnou trávou. Je třeba jeho příjem potravy kontrolovat. Vhodné jsou velmi chudé pastviny s řídkým porostem nebo velké výběhy a doplnění krmné dávky o chybějící minerální látky krmnými doplňky, nebo specálními granulemi pro schvácené koně. (Pozor, některé prvky při předávkování jsou toxické.)


Část informací byla převzata z přednášky MVDr. Zdeňka Žerta
VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NAPŘÍKLAD tady

Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia