Kapitola 4

Udržovací trim


Důležitá je kontrola kopyt každé 4 týdny.

Stálé udržování je srdce a duše přirozené kopytní péče. Můžete udělat chyby při trimování a stále uspět, ale nedělejte tu chybu, že byste netrimovali vůbec. Hlavní důvod, který vedl koňský svět k přesvědčení, že kůň musí být okován, je čekání na trimování dokud kopyto nevypadá poškozené, aby se trimovalo. Musíme trimovat předtím, než vznikne poškození, ne později. Jako profesionál udržuji mé zákazníky na stálém časovém plánu a oni nemusí na kopyta vůbec myslet. Jestliže jste majitel koně zkoušející udržovat kopyta vlastního koně, mám pro vás pár tipů.
Trimujte své koně každé čtyři týdny. Zvolte si den týdne, kdy vždy trimujete a rozdělte si vaše trimování. Například: jedna paní kterou znám se dvěma koňmi trimuje 2 kopyta každou neděli večer. (Obě přední nebo obě zadní ovšem) Tímto způsobem, každé kopyto je trimováno každé 4 týdny a ona nikdy nezapomene, i když má vysilující pracovní den, protože to není tak náročné.
Doporučuji, aby si každý majitel koně, který jezdí v terénu a přeje si udržovat kopyta vlastních koní, koupil kvalitní boty na kopyta. Vyrovnají chyby ve vaší technice, dostanou vás zpátky na trať rychleji a odstraní strach a znepokojení z celé zkušenosti. Nemusíte je potřebovat dlouho, ale lidé a čekání nejdou dost dobře z nějakého důvodu dohromady a ušetří vás od zpochybňování sebe a od přemýšlení, jestli děláte správnou věc.
Jestliže máte to štěstí a máte kompetentního kopytáře ve vaší oblasti, nechte ho ke koni chodit pravidelně celý rok. Lidé mají sklony zanedbávat kopyta, když koně nepoužívají a to je přesně to, co dostalo kopyta domácích koní do stavu, ve kterém je jich většina. Udržováním kopyt celý rok se vám zúročí, když chcete opět začít jezdit a ušetří peníze dlouhodobě tím, že vám dá další roky s vaším koněm a sníží účet za veterináře. V zimě se produkce rohoviny zpomalí a já prodlužuji trimovací dobu na koních s výjimečně dobrými kopyty, ale pro kopyta, která se pokouším zlepšit zjišťuji, že je skvělý čas pro uzdravování při držení koní na stejném plánu úpravy kopyt jako v létě.


Jak poznáte kompetentního profesionála? Vaši koně je budou milovat. Takoví lidé budou schopni vyprodukovat mnoho spokojených zákazníků se zdravými bosými jezdeckými koňmi. Každý mluví o uzdravující síle přirozené kopytní péče. Je jednoduché se zaměřit na nemocná kopyta, ale co dělí dobré profesionály od špatných profesionálů, je zdraví ve výsledku. Je zde spousta lidí chromících koně používáním invazivní trimovací techniky a tento jednoduchý test pomůže jejich množství snížit.
Sledujte koně, které tito lidé upravují delší dobu (více než 2 roky), jak se jim chodí, v jakém stavu jsou kopyta a jak na ně osobně koně reagují.
Poptávka vytvoří zboží a jestliže majitelé koní v nějaké oblasti potřebují kopytáře, můžete se vsadit, že někdo uvidí obchodní příležitost a naučí se to. Tohle jsem viděl, že se stalo v celé zemi. Pomohl jsem několika začínajícím profesionálním kopytářům mě "nahradit" v různých oblastech v mém teritoriu. Nepotřebuji více práce, a opravdu chci vidět, že je pomoženo mnoha koním. Prosím všechny úspěšné profesionály, aby dělali to samé. Když uvidíte slibného kopytáře, který má zájem a zázemí pro práci, podejte jim pomocnou ruku. Udělejte to pro koně.


Viděl jsem trimovací metody, které předepisují stálé hluboké ořezávání chodidla a bohužel jsem je i zkusil. Tisíce trimů mě naučilo opustit takové metody a věřit adaptujícím se silám v kopytě. Chodidlo bosého koně vám řekne přesně, kde trimovat kopytní stěnu a rozpěrky. Měli by jste stále odstraňovat hrbolek kolem střelu a loupající se chodidlo, kterého se snaží kůň zbavit. Čím víc se snažíte dělat to komplikované, tím méně schopní vaši koně budou. Čím víc invazivní věci uděláte, abyste roztáhli patky nebo narovnali rozpěrky nebo tlačili kopyto do nějakého vzoru, tím pomalejší bude váš postup a tím míň komfortu bude mít kůň. Věřte mi, vyzkoušel jsem to.
Studoval jsem cokoli, co jsem dostal do rukou o koních a jejich kopytech a stále jsem ještě daleko od spočítání vzorců pro správnou výšku patek, délku špice nebo úhel stěny. Prostě čtení každého jednotlivého kopyta vám to dá pokaždé. Dojdete k zjištění o tom, že nakonec kopyto shodou okolností souhlasí s většinou kritérií se lidé pokoušejí použít v trimování kopyt. Většina z obvyklých současných ideálů týkajících se narovnání kostí jsou správná, ale je obvyklé pro lidi zkoušet tlačit nepřirozené kopyto ještě dále od přírody, aby zajistili správné kostní uspořádání.
Když kůň roste v přirozeném prostředí s dobrou pravidelnou péčí o kopyta, budou jeho kopyta skvěle vyrovnaná a kopytní stěna bude téměř vždy v perfektním uspořádání se spěnkou a s ramenem. Patky nebudou téměř existovat na délku, ale budou tlusté a pevné a špice bude krátká a bude mít hladký přirozený překlop. Kontrahované patky budou rozšířené a krásné hluboké konkávnost zespodu, o které si většina lidí myslí že jsme potlačili, se objeví. Kůň se bude pohybovat tak jak příroda chtěla, hbitě, rychle, pohodlně, hladce a neúnavně.


Udržování hříbat

Všem problémům diskutovaným v této knize se můžeme vyhnout. Jak jsem řekl dříve, úprava kopyt hříbat je kritický bod. Hříbata se rodí se zdravou, dobře spojenou škárou se stěnou a jejich kopyta jsou připravena se vypořádat s extrémy života nomádů v poušti. Už druhý den života jsou schopni držet krok se stádem, které se pohybuje 20 nebo více mil za den. Dlouhé cesty za jídlem a pasení se, běhání se stádem přes kamenitý terén a hodiny živých her. To všechno je geneticky zakódováno do jejich malých nových kopyt. Rostou rychle, aby bylo jisté že je tam dost nové kopytní stěny schopné vykonávat práci.
Hříbata narozená v zajetí nejsou rozdílná. I naši domácí koně se rodí, aby byli volní. Mají ta samá kopyta, instinkty, obezřetné způsoby a ty samé ostré smysly i útěkový instinkt divokého zvířete. Naučili jsme se s těmito instinkty zacházet (víceméně) a zvládnout je, abychom koně úspěšně domestikovali. Nabízíme jim výhody moderní medicíny, ale už jim neposkytujeme dostatek optimální péče, protože jsme se neobtěžovali, abychom je více studovali v jejich přirozeném prostředí. Hrozně rád se dívám na přírodu v TV. Moje nejoblíbenější zvíře je samozřejmě kůň a četl jsem každou knihu, kterou jsem získal od veterinárních skript až k základům péče o koně. Myslím ale, že vím víc o lvu a o krokodýlovi než o koních v jejich přirozeném prostředí. Nemáme dokonce ani detailní analýzu toho co koně jedí! Jistě, víme co jim my dáváme celé generace, ale nikdo se neobtěžoval studovat co jedí divocí koně, než jsme se rozhodli co je dost pohodlné pro nás abychom jim krmili. To by nebylo tak moc problémové, kdyby nebylo faktu, že koně ve volnosti nepostihovalo zdaleka tolik nemocí, které postihují jejich domácí bratry.
Většina domácích koní se zdá, že trpí nějakým problémem již během času než dospějí. Zvlášť problémové jsou jejich nohy. Většina nohou domácích koní je tak zničena ve věku pěti let, že musejí mít železné pláty přibité ke kopytům, takže nemůžou cítit zem a lidé to považují za normální. Jsem tady, abych vám řekl, že to normální není.
Do teď jsem mluvil většinou o rehabilitaci, ale to není zde můj primární cíl. Jestliže přirozená péče o koně začne předtím než se objeví poškození, nebude tady nic k rehabilitaci a to je to co bych rád, aby se stalo hlavním cílem.
Jak ukazuje výzkum divokého koně, a porovnání s domácími koňmi, zjistíme že se skutečně vracíme zpátky k potenciálu našich koní v prvních dnech jejich života. Myslím že zjistíme, že okamžitý skok do nomádského stylu života je to co hříbata potřebují. Chovatelé závodních koní najdou veliké výhody v přirozeném způsobu odchovu hříbat. (Stejně jako na to opakovaně v minulosti přicházeli velké chovy. Jako například chov lipických koní ve španělské škole ve Vídni byl ozdraven pastevním odchovem hříbat mimo hřebčín). Neviděli byste rádi vysoce kvalitního plnokrevníka vychovaného v divočině po prvních pár let a potom přivedeného k tréninku?
Pozorně studujte vaše hříbata. Kdokoli může snadno vidět jak rychle se kopytní stěna separuje a začíná se rozšiřovat a můžu si jen představit efekty poškození, které se dějí uvnitř, a stojí v cestě vývoje. Zatímco kopytní kost tvaruje kopyto v pozdějších letech, pamatujte, že je to kopytní stěna, která utváří kopytní kost u hříběte! Zadržuji dech čekáním na další výzkum, ale pro teď vám řeknu co vím.
Hříbata potřebují pohyb. Nesmí být v boxech a jejich kopyta potřebují být kompetentně udržována od začátku. Většina lidí začíná zvedáním jejich kopyt velice mladých jako tréninkové cvičení. S trochou praxe můžete trimovat hříběcí kopyto tak rychle jak ho můžete zvednout. Trimovací vodítka jsou stejná a mohou být trimována stejně jako dospělí koně, ale zjistil jsem že detaily, které jsou normálně nutné, nejsou nutné u hříbat. Co funguje dobře je stejná metoda, kterou učím začátečníky, což je v základu stále odstraňování mrtvého chodidla, které se kopyto snaží zbavit, odřezávání kopytní stěny stojící nad tím a dobré vybalancování kopyta.
Zpravidla, pokaždé když trimuji matku, trimuji i hříbě. Používám pouze velice ostrý kopytní nůž a trimuji nadbytečnou kopytní stěnu kolem dokola kopyta hříběte v jednom nepřetržitém kusu. Trimuji i rozpěrky a nadbytečné chodidlo s jedním kulatým pohybem. Jedno kopyto zabere asi 8 sekund a je to. Relativní měkkost kopyta a živá hra hříběte zařídí vše ostatní. Hříbě jen potřebuje pomoci s odstraněním toho co se nemůže obrousit, protože terén je příliš měkký a množství pohybu je menší než pro co byl narozen.
Jestliže to zní snadně, snadné to je. Metoda s nožem ale vyžaduje zkušenost, může být velice nebezpečná ve špatných rukách. Začátečník by měl použít rašpli a sledovat stejné parametry tak jako u dospělého koně. Tak nebo tak, jestliže jsou kopyta hříbat dobře upravována, vyplatí se to do budoucna.


Udržování plně adaptovaných bosých koní

Jak se kopyta uzdravují, trimování by mělo začít vypadat trochu jinak. Sledujte stejné parametry, ale pokuste se vyhnout řezání chodidla kdekoli můžete. Mělo by mu být dovoleno zmozolnatět jak nejvíc je možné. To neznamená, že necháme kopyta přerůst, jen že budeme respektovat co nám kopyto říká více než naši vlastní představu. Například, jestliže si myslíte že klenutost chodidla nestačí aby byla jen 1/8 palce hluboká nebo že patky by měli být o ? palce kratší a že to by znamenalo odřezání lesklého mozolnatého chodidla, abychom se tam dostali, nesahejte na to. Přijměte fakt, že si špatně myslíte, že kopyto potřebuje být kratší.

Chodidlo se stává plochým postupně. Nejdříve vyrostou rozpěrky a potom kruh chodidla, který se prodlužuje podél stran střelu a s ochranou tohoto kruhu mozolnatělé chodidlo je méně opotřebováno a nadměrné chodidlo se začne plnit. Trimováním rozpěrek jak bylo diskutováno dříve a trimováním hrbolku chodidla podél střelu, se zbytek chodidla obvykle udržuje sám. Jinými slovy, obvykle trimujeme jen 3/4 palce široký pruh chodidla kolem střelu, od jedné rozpěrky kolem špice střelu k další rozpěrce. To bude téměř vždy jediné místo chodidla, kterého se dotknu na jezdeckém koni. Když tento hrbol je odřezáván pryč, zbytek chodidla se udržuje snadněji sám.
Také zeslabení vnější stěny není vždy nutné nebo chtěné. Jak sukně odrůstají a roste dobře spojená kopytní stěna a škára, mustang roll bude obvykle všechno to co kopyto potřebuje.
Nováčci přirozené péče o kopyta jsou pravděpodobně překvapeni když slyší, jakým způsobem my bojujeme proti nadměrnému růstu. Pamatuji, když jsem mým koním sundal podkovy na zimu a měl jsem strach, že si olámou kopyta tak, že nebudu schopný znovu je okovat. Občas jsem nějakého chytil právě včas a okoval jsem ho na pastvině jen pro jistotu, že pořád budeme mít koně příští jaro. Můžete si představit, jak hloupě se kvůli tomu teď cítím, ale já jen věděl jen to co jsem byl naučen.
Byl jsem učen nechat trochu kopytní stěny navíc jako pastevní trim pro případ, že se kopyto oláme a byl jsem učen, abych se bál nechráněného kopyta a tlaku na chodidlo. Málo jsem věděl, že jestliže udržujeme nadměrný růst v mezích, stěna se neoláme a kopyto poroste mnohem víc, než bychom kdy potřebovali. Porovnejte to ke svým nehtům. To nejsou lidé kteří pracují tvrdě rukama a stříhají si nehty nakrátko, kteří si je zlomí, že ne? Toto jednoduše není jen teorie; viděl jsem ji použitou tisíckrát a u některých nejméně kvalitních kopyt, která si můžete představit a ještě jsem neviděl koně, který byl nevyprodukovat odpovídající růst, aby zvládl to co od něj bylo očekáváno, pokud kopytům nebylo dovoleno vyrůst příliš dlouhé a potom se olámat. Ovšem každá část každého zvířete má své meze, ale kopyta nemusí být nejslabším článkem jak se lidé domnívají.


Podle překladu knihy PETE RAMEYHO
od Jany Skleničkové upravil Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia