Kapitola 3

Základní přirozený trim


  • Začínáme

  • Chodidlový mozol

  • Hrubá úprava kopyta

  • Spojení střelu a chodidla

  • Patky a rozpěrky

  • Špice

  • Čtvrtě

  • Chodidlo

  • Střel

  • Posouzení shora

  • Mustang roll

  • Kontrola

Základní přirozený trim

Během trimu musíme vždy směřovat k nějakému cíli. Ať přeměňujeme zdravého, okovaného koně nebo rehabilitujeme chronické schvácení, vždy pracujeme směrem k divokému modelu. To neznamená, že kopyto bude trimováno tak aby ho úplně kopírovalo. Všichni koně se narodili aby nosili takové kopyto, ale nepřirozený způsob života a péče v zajetí obvykle již způsobily změny v kopytním pouzdře. Většina kopyt domácích koní by byla chromá a krvácející, kdyby byla při prvním trimování upravena do tvaru jako jsou ta divoká. Protože každé kopyto je jiné, tak se přirozený trim řídí subjektivním dojmem. Proto je tak komplikované se naučit jak správně trimovat. Způsoby trimu, které vnucují specifické úhly a rozměry na každém kopytě, byly/jsou velice populární. Bohužel, zatímco tento typ uniformity usnadňuje lidem učení trimu, nefunguje tak dobře pro koně. Budete se muset naučit číst kopyto. Přirozený trim není nikdy invazivní/agresivní. Jestliže se vám někdy stalo, že kopyto při trimu začalo krvácet, neudělali jste malé uklouznutí nožem. Udělali jste chybu zhruba o 1 cm a potřebujete si vážně promyslet, kde jste. Pro koně je přirozené mít chodidlo tlusté zhruba 1 cm nebo i více. Pokud nejste veterinář, který provádí operaci, pak pro narušení tohoto prostoru neexistuje omluva.
V celé této knize můžete číst, že mluvím o rehabilitaci jako o součásti každého trimu. To je z toho důvodu, že téměř každé domácí kopyto je nutno rehabilitovat, i když málo. Dokonce i velice zdravá bosá kopyta, na kterých jezdíme, potřebují být neustále upravována směrem k divokému vzoru. S výjimkou defektů při narození, bylo každé kopyto zrozeno pracovat tvrdě bez ochrany. Jestliže později v životě nemůže, je to způsobeno určitými důvody a většinu z nich můžeme jednoduše spravit pomocí přirozené péče.
Když mluvím o celkové rehabilitaci, počítám dohromady chronicky schvácené koně, koně s plochými kopyty (což můžeme vidět každodenně), koně s naviculárním syndromem, trhliny v kopytě, nemoc bílé čáry, koně se sukněmi, se slabými, křehkými nebo kontrahovanými kopyty, s chybami pohybu nohou a ty "zdravé" koně, kteří "jen potřebují své podkovy" do stejné skupiny. Jejich rehabilitační potřeby jsou skoro stejné a většina z nich může opět mít svá pevná, zdravá a přirozeně konkávní kopyta, pokud se jim dostane správné péče a životního stylu. Uvědomuji si, že to na povrchu zní příliš jednoduše, ale je tady pár věcí, kterým potřebujete rozumět. Celý pohybový aparát koně je na vaší straně, když přistupujete ke kopytnímu problému. Uzdravovací schopnost a adaptabilita kopyta jsou neuvěřitelné. Jestliže se naučíte číst pokusy kopyta o adaptaci které dělá a odstraníte to co je navíc, co si kůň sám v zajetí odstranit nemůže, pohyb koně prodělá velkou, komplexní změnu, které nikdo úplně nerozumí a každý kůň si vytvoří své optimální kopyto.
Korekce, která jsem dělal na kopytech dříve, se mi teď zdají být ubohé v porovnání s dramatickými změnami, kterými kopyta procházejí sama od sebe, jen s malou pomocí simulace přirozeného opotřebení. Bude se vám to líbit!
Trimování bosých jezdeckých koní vyžaduje vyšší úroveň intuice a kompetence. Podkova nebo bota může zakrýt dokonce i ty největší chyby v odhadu (na chvíli). Chyba u bosého jezdeckého koně se ukáže během okamžiku! Tato strašná přímost je to, co mě tak moc fascinuje a nechtěl bych, aby to bylo jinak. Je to velká zodpovědnost, takže se učte z toho co jsem objevil a potom použijte tento základ abyste se naučili ještě víc. Já studuji celého koně, trávím hodně času s kopytem v klíně a učím se každý den. Nikdy neudělejte tu chybu, že byste si mysleli, že jste u živé bytosti zvládli cokoli dokonale, buďte opatrní na to, odkud se učíte. Každý má nějakou radu, často jsou rady protichůdné, tak nechte koně aby byl soudce. Jestliže u jednoho koně nevidíme stálý postup nebo jestliže je bolavý po trimu, pravděpodobně děláte nějaké chyby!
Učil jsem trimovat hodně lidí a díval jsem se na další profesionální kováře a kopytáře při práci. Většina lidí dělá z trimování kopyta mnohem obtížnější záležitost než by měla být. Chtít bojovat a ovládat je lidská přirozenost, ale dovolte mi teď říct, že není žádná výhoda, když vystrašíte koně až k podrobení. Slibuji, že když věnujete čas na to, abyste poškrábali koně a skamarádili se s ním předtím než začnete, ušetříte čas a pot než dokončíte práci. Než ho požádáte o kopyto tak se ujistěte, že stojí v rovnováze. Vyhněte se mrzutostem. Především pracujte tam, kde se kůň cítí dobře. Mnohokrát jsem viděl jak se "problémový" kůň mění v beránka, jednoduše přivedením ke svému kamarádovi a trimováním u něj.
Velká výhoda přirozené péče o kopyta nad kováním je, že je člověk tak mobilní. Z nějakého mě neznámého důvodu mám auto plné veteše, ale všechno co každý den potřebuji jsou kalhoty, rašple, nůž a kleště. Vlezu si do stínu na pastvině a ani se neobtěžuji jít do stáje. Tahle metoda má neuvěřitelně uklidňující účinky, oproti tahání koní jednoho po druhém k autu kováře a je to velice příjemný způsob jak strávit den.
Snažím se přizpůsobit si své zákazníky na stálé, 4 až 6 týdnů dlouhé období mezi úpravami, ačkoli někteří koně nepotřebují trimovat tak často. 4 týdny jsou nejlepší pro nezkušené kopytáře, koně v rehabilitaci a těžce využívané koně v práci nebo tréninku - takže čtyři týdny by měl být náš standard. Jestliže čekáte až začne kopyto "vypadat špatně", způsobili jste poškození. Musíme trimovat předtím než dojde k poškození. Tohle je jeden z nejkritičtějších momentů v přirozené péči o kopyta.

Lidé kteří nejsou ochotni pravidelně udržovat kopyta svých koní ztrácejí čas čtením této knihy.


Kopyto je velice adaptabilní a když naroste příliš, ať už proto že je okované a nebo zanedbané, okamžitě tomu začne předcházet a pokouší se odstranit přebytečný nárůst. Dělá to několika způsoby. Zpomalí růst kopyta a produkuje slabší a znatelně křehčí rohovinu. Chodidlo, které by mělo být hladké a tvrdé jako skála se změní na loupající se, práškovitý materiál, který se dá oškrábat kopytním háčkem.
Když je kopyto neustále udržováno v přirozené délce, stane se opak. Od začátku vidíme pevnější, zdravější rohovinu vyrůstající z korunky. Když dosáhne na zem je často dvakrát tak tlustá než byla na začátku. Produkce rohoviny se velice zrychlí. Viděl jsem pracující koně, kterým narostlo nové kopyto od korunky k zemi, za méně než 5 měsíců. Tato adaptace je to, co udržuje koňská kopyta v divočině. Kdyby naši koně žili takový život pro jaký byli stvořeni, zvládli by to také sami. To co jsem chtěl říct je, že můžete udělat chyby při trimu, ale nedělejte tu chybu, že byste netrimovali vůbec. Odměnou je, že kůň je rychlejší a obratnější, s hladšími chody a větší vytrvalostí. Bude odolnější vůči většině problémů a pravděpodobně s vámi bude spoustu dalších extra let.


Začínáme

Prvním krokem při trimování je umístit koně na rovný povrch, poodstoupit a dobře si kopyta prohlédnout. Všimněte si jakékoli nevyváženosti. Všimněte si jakéhokoli rozšíření kopytní stěny (sukně). Sukně jednoduše ukazují minulou nebo současnou nadměrnou délku, což je vážná slabost. To je významné hledisko při trimu. Prohlédněte si kopyto ze stran, všimněte si stěny kopyta vpředu. Je rovná od korunky k zemi nebo se úhel mění? Zkuste si představit kopytní kost, jak jsme to probírali. Jestliže směřujete k tomu, abyste byli schopni plánovat celý trim od pohledu, když je kopyto na zemi, ušetříte si čas a úsilí.
Nenechte úhly spěnky, nebo jejich vztah k úhlu kopyta ovlivnit trimování kopyta. V době kdy jsem podkovával, byl jsem učen upravit kopytní úhel ke spěnce a k úhlům ramene, ale to není správné. Někdy strmý kůň je přinucen do tohoto postavení nepřirozenými kopyty. Jestliže je kůň skutečně geneticky strmý a potřebuje strmější kopyto, nápovědy které vás naučím, vám ukážou jak má vypadat perfektní kopyto pro stávající podmínky na individuálním koni.
Koně s bolestí v patkách se snaží naklánět dopředu a naopak bolest ve špici je nutí se naklánět dozadu. Tohle má dramatický účinek na vztah kopyto/spěnka, tak jako mohou mít svalové nebo kosterní problémy. Tohle všechno se nás může pokusit oklamat a pokusy přinutit kopytní a spěnkový úhel aby si odpovídali se, pokud se snažíte být opravdu přesní, stává se skutečným vtipem.Co jsem zjistil je, že kůň, kterému narostlo jeho optimální kopyto a je bez bolesti, má perfektní vztah kopyto/spěnka téměř pokaždé. Je správné, aby úhly byly shodné, s tím souhlasím. Ale měnit tvar kopyta z jeho přirozeného tvaru na jiný, založený na úhlech spěnky, je dle mé zkušenosti špatný nápad.
V minulosti jsem určoval úhly kopyta a výšky patek stavbou koně. Moje zkušenost s přirozenou péčí o kopyta mě naučila, že posouzením a trimováním kopyta pouze podle pozice kopytní kosti a při použití metod čtení kopyta které popíšu, umožníte koni narůst perfektní kopyto. Uzdravující schopnosti celého těla jsou pozoruhodné. Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Jednoduše myslím, že je chybou se odklonit od vzoru, abychom kompenzovali jiný defekt. Spíše než k vyléčení koně, to směřuje k zachování problému. Takže máme v našem životě přinejmenším jednu zásadu; vždy pracujeme směrem k přirozenému vzoru. Určitě neignorujeme stavbu těla koně, jen dovolíme přirozené adaptaci vytvořit perfektní podporu a rehabilitační tvar kopyta. Může vás šokovat když zjistíte, že jestliže budete naslouchat, kopyto samo vám řekne všechno, co potřebujete vědět. Ukážu vám, jak číst pokusy koně o adaptaci a tím, že jednoduše odstraníme přebytečný nárůst a respektujeme tuto adaptaci, sám pohyb koně vytvoří přesné kopyto, které uzdraví téměř každý pohybový problém, o jakém jste kdo slyšel.
Pro změnu kopyta z jeho přirozeného tvaru jsem slyšel všechny možné výmluvy. Pokaždé, když někdo rozhodne nechat špičku nebo patku narůst dlouhou, aby se vytvořil "požadovaný" efekt na chod koně, páchá hřích - obětování zdraví zvířete, aby uspokojil touhy člověka. Je mi špatně z toho, že vidím koně, se kterými se zachází jako s nahraditelnými věcmi. Zhoubné namáhání způsobené dlouhými špicemi a vysokými patkami je velice dobře zdokumentované v každém veterinárním textu o koních, který jsem viděl, ale lidé stále vytrvávají. Skutečně si myslíte, že je v pořádku, aby měl váš kůň stejně krátkou kariéru jako ostatní, jen proto, že každý ve vašem soutěžním okolí má ten samý problém? Pro koně je přirozené být ve skvělé atletické kondici v pozdních nácti a dožívat se věku kolem 30 let. Jestliže vaše okolí považuje za normální, že závodní kariéra koně trvá pouze 2 nebo 3 roky, myslím, že metody a parametry soutěže, tréninku a péče by měly být vážně přehodnoceny. Kdo si myslíme že jsme?
Trimuji každé kopyto s přirozeným modelem v mysli, přesto uvidíte mnou upravená kopyta s délkou patek od neexistujících až k téměř 2,5 cm dlouhých. Můžu vás naučit jak zjistit co kopyto potřebuje, aby z toho kůň co nejvíce profitoval, při zachování zdraví.
Proberu každou část kopyta detailně v tom pořadí, jak je hodnotím a trimuji já sám. Nejběžnější chyba, kterou vidím je trimování kopyta z venku dovnitř. Je klíčové, abyste se naučili si představit pozici kopytní kosti a tak i správný tvar a formu přirozeného kopyta každého jednotlivého koně. Horních cca 2,5 cm nově narostlé kopytní stěny vám ukáže směr, jakým kopyto potřebuje růst. Chodidlo vám řekne víc, než cokoliv můžete vidět shora, o výšce zavěšení kopytní kosti relativně ke kopytnímu pouzdru. Porozumění tohoto bude ten nejužitečnější nástroj v odhadu, jak rychle bude kůň mít pevná, zdravá kopyta.


Chodidlový mozol

Chodidlo bylo dost dlouho ignorováno kováři i kopytáři. Zdá se, že každý má svůj vlastní názor na to, jak by kopyta měla být upravována a s chodidlem se zachází jako s vezoucím se cestujícím. Jestliže se naučíte používat chodidlo samotné jako hlavního průvodce při úpravě kopyta, budete moci každého kolem vás udivit vašimi zdravými, volně se pohybujícími bosými koňmi a vaší zvláštní schopností vyřešit téměř jakýkoli kopytní nebo pohybový problém. Vnější pás chodidla je důležitý prostor, který trimujeme jen tak málo jak je možné. Prostírá se po obvodu od jedné rozpěrky k druhé podél bílé čáry kolem celého kopyta. Obvykle z této plochy odstraňuji mrtvé chodidlo jen když poprvé trimuji koně, který byl předtím okován, protože obvykle zjišťuji, že je kopyto celkově příliš dlouhé. Znovu se této plochy nástroj téměř nikdy nedotkne když má kůň dostatek pohybu. Chodidlo (zrovna tak i kopytní stěna a střel) se zhustí do celistvého, tužšího materiálu, jak stále buší do země. Jestliže je kůň ponechán bosý a je mu poskytnut výběh 24 hodin denně, chodidlo nevytvoří vločkovité měkké vrstvy, jako jsme zvyklí vidět u okovaných koní, ale ztvrdne a začne se okamžitě tvořit klenuté.
Jakýkoli způsob úpravy, který předepisuje pravidelné odstranění tvrdého, mozolnatého chodidla v této části, stojí mezi koněm a jeho zdravím. Jakákoli korektura, která zahrnuje buď trimování do kvalitního chodidla nebo struktur výše, se vzpírá všemu, co se přirozené uzdravující schopnosti koně pokoušejí provést a vy nakonec selžete.
To je slib. Tento mozol je rozhodující a vytvoříme ho tak, že zajistíme, aby se mu dostalo tolik pasivního obroušení jak je možné, takže nebude potřeba ho trimovat.
Zajistíme to následovně:

  1. Nikdy nenechte vyrůst příliš dlouhou kopytní stěnu. Mezi mnoha dalšími problémy, dlouhá kopytní stěna chrání chodidlo od obroušení, které je nutné k zmozolnatění. Jestliže stěna naroste dlouhá, chodidlová rohovina se navrství v plátcích místo toho, aby se sbalila do uhlazeného, hladkého mozolu. To je podobné efektu při nošení podkovy.

  2. Nikdy nenechte rozpěrky narůst příliš dlouhé. Dlouhé rozpěrky představují nadměrnou ochranu stejně jako kopytní stěna. Dále v této kapitole popíšu přesně, jak rozpěrky trimovat.

  3. Umožněte spoustu pohybu.

Pamatujte, náš úkol je ošálit kopyto, aby se adaptovalo na horší prostředí, než v jakém ve skutečnosti žije. Jestliže kůň byl původně v divočině a uběhl 20 mil za den na hrubém, různorodém terénu, potřeboval rychlý růst kopytní stěny a rozpěrek k ochraně chodidla od nadměrného opotřebení. V domestikaci tato stejná ochrana pracuje proti nám tím způsobem, že dovolí chodidlu, aby příliš změklo. Je to ironie že ve skutečnosti, klíčem k vytvoření odolného bosého koně, je držet jeho vlastní obrany pod kontrolou!
Odměnou je hladké, lesklé, mozolnaté chodidlo, které je každým dnem vydutější, přestože (ve skutečnosti protože) ho nikdo neodstraňuje. Hluboce klenuté, tlusté chodidlo u divokého modelu je pro koně přirozené a dokonce i beznadějné případy plochých kopyt se k tomuto tvaru vrátí, jakmile jim to dovolíme.
Nášlapná plocha chodidla leží přímo pod kopytní kostí u koní s malým nebo žádným spojením kopytní kosti a kopytní stěny. To je pro koně velmi nepohodlné. Dovolení vytvoření silného mozolu je nutné k pohodlí koně během rehabilitace.
Je to dočasná náhrada pevného spojení s kopytní stěnou a klenutosti kopyta. Jak necháme růst pevně spojené kopytní pouzdro a kopytní kost je zavěšena výše od země, plochá prostora chodidlového mozolu zmizí a chodidlo se stane konkávním.

Kovářům se zprvu zdá nemožné ponechat tuto oblast bez zásahu. Většina z nich si jako výsledek představí dlouhé, natažené špičky. Opak je pravdou a podrobně to vysvětlím v sekci o špici. Každý jeden kůň v mé péči (s výjimkou malého procenta tažných koní) má špičku dlouhou méně než 9 cm a má krátký přirozený překlop. Rašplování chodidla ve špici je pravděpodobně nejčastější (a vážná) chyba dělaná kováři a vyřezávání chodidla v patkách a ve čtvrtích je nejčastější a vážná chyba kopytářů. Jestliže se to zdá nutné na individuálním kopytě, je velice pravděpodobné, že jste špatně porozuměli situaci. Později objasním, jak konkávnost musí být vybudována, nikoli vyřezána. Je důvod, proč je chodidlový mozol a jeho management je první v této kapitole. Je to ta nejdůležitější součást a dobře zmozolnatělé chodidlo by mělo být vaší nejvyšší prioritou.


Hrubá úprava kopyta

S kopytním nožem oškrábejte jakoukoli uvolněnou, drobivou rohovinu chodidla. Cokoli co je volné, drobivé nebo hnijící by mělo být odstraněno jako první. U podkovaného koně bude pravděpodobně k odstranění spousta drobivého chodidla a u koně, který je bosý, jen málo nebo žádné. Je vždy v pořádku odstranit práškovité chodidlo, protože to je definitivně staré chodidlo, kterého se kůň snaží sám zbavit. Přestaňte když se dostanete na pevné, kvalitní chodidlo. Vyčistěte celý prostor až ke stěně, tu nechte pro pozdější odstranění.
Kopytní stěna stojící sama nad chodidlem se opotřebuje nebo láme snadno, jako nehet, který přeroste prst. Když se koni změní chodidlo do vločkovitého nebo práškovitého materiálu, ve skutečnosti je přerostlé a snaží se v příslušné oblasti odstranit. Jestliže by měl kůň spoustu pohybu na hrubém terénu, pro který jsou jeho nohy stvořené, kopytní stěna by se obrousila a olámala podle chodidla. To je nejdůležitější nápověda kterou máme, ke zjištění co kopyto chce abychom odstranili. Čtení těchto adaptačních pokusů by mělo mít velkou váhu u jakéhokoli trimovacího rozhodnutí, které uděláte. Čím více jsem se naučil respektovat toto, spíše než své vlastní názory a to co jsem četl nebo mi bylo řečeno, tím schopnější se koně stávali.
S kleštěmi, rašplí nebo kopytním nožem odstraňte přebytečnou stěnu kolem celého kopyta. Odstraňte jen kopytní stěnu stojící nad pevným chodidlem. Jeli chodidlo velmi ploché nechte stát stěnu cca 1-2 mm nad chodidlem. Tento krok bude pravděpodobně eliminován po prvním trimu, protože doufejme, že nedovolíme kopytu znovu přerůst.


Spojení střelu a chodidla (rýhy)

Dívajíc se na spodní stranu kopyta, rýhy, které sledují strany střelu které byste normálně protáhli kopytním háčkem, jsou naši nejlepší ukazatelé pozice kopytní kosti a proto jsou ty nejlepší indikátory, kde by kopyto optimálně mělo být. Říká nám to přesně, jak hluboko může být kopyto vyduté a jak moc máme trimovat špičku a patky. Divoký model je vždy náš konečný cíl, ale musíme se tam dostat respektováním současných podmínek a mířením směrem divokého modelu spíše než sekáním kopyta do té formy už prvního dne. Když porozumíte, že spojení střelu a chodidla je absolutní limit jakéhokoli trimu, tak vám to zabrání od trimování kopyta příliš nízko, pro stávající podmínky uvnitř kopytního pouzdra.
Podél stran střelu je spára mezi chodidlem a střelem. Poté co ořízneme pryč překlopené strany střelu bude viditelná jako tenká vlasová linka špíny. Nejspodnější část této škvíry je spojení střelu a chodidla. Nikdy netrimujte níže než to, protože to reprezentuje nejnižší bod konkávnosti chodidla a střelu. Všechno vychází odtud nahoru a ven.
Nezapomeňte, že spodní strana kopytní kosti je velice klenutá a že škára sleduje její tvar. Jakákoli úprava chodidla a střelu musí směřovat nahoru a ven ze spojení střelu a chodidla (když říkám nahoru mluvím z perspektivy kdy je kopyto otočeno chodidlem vzhůru).
Je velice důležité poznamenat, že nebudeme běžně trimovat chodidlo až ke spojení střelu a chodidla, ale je důležité vědět, když se setkáme se skutečně přerostlým kopytem kde je nejspodnější hranice. Jestliže v jakékoli chvíli během trimování škvíra špíny mezi chodidlem a střelem zmizí, znamená to "nechoďte už hlouběji". Zkušenost vás naučí, kdy škvíra už skoro mizí. Ale je v pořádku opatrně trimovat chodidlo a střel pouze ve špičce až škvíra právě zmizí, takže tento bod můžete použít jako místo odkud se odrazit.
Ze začátku je a mělo by být, trimování dutiny chodidla ta část přirozeného trimu, která nejvíc nahání strach. Vyžaduje odhad a zkušenost to udělat správně a popis tohoto je ta nejhorší část psaní této knihy. Je to také klíčový element k umožnění koni být bezproblémový na stěrku, k vytvoření vysoce výkonného bosého koně, takže pracujte tvrdě, abyste tohle zvládli. Je to kritické pro rozšíření kopyta a tudíž tok krve a také pohlcení nárazů. Rád bych vám předložil nějakou rovnici, podle které byste se mohli řídit, ale musíme si vystačit pouze se svým odhadem. Co můžu udělat je pomoci vám pochopit jak na to o hodně rychleji než jsem to zjistil já.
Studujte obrázky divokého kopyta a zapište si obrázek přirozené konkávnosti do mysli. Ta miska, kterou začnete vidět ve své hlavě, musí vyrůstat zespodu, ze spojení střelu a chodidla v přední části střelu před rozpěrkami.
Co způsobuje, že je to pro lidi tak náročné udělat to správně je, že u ploššího kopyta je kopytní kost umístěna příliš blízko k zemi (což je více obvyklé než zdravé kopyto). To znamená, že kopyto ještě nebude konkávní po celé délce až ke kopytní stěně. Když u takto plochého kopyta, u kterého není dostatečná hloubka, odstraníte část chodidla připojeného ke střelu jako když dlabete mistku (podle úhlu přirozené konkávnosti divokého kopyta), trim nebudete moci provést po celé ploše až ke stěně ve čtvrtích nebo ve špici! V budoucnosti to tak bude, ale na začátku je chodidlo obvykle příliš tenké. Musí se nechat být a musí mu být dovoleno se budovat. Jak jsem se zmínil dříve, vnější část chodidla se udržuje a stane se konkávní sama rychle, jestliže jsou korigovány rozpěrky a část chodidla u střelu.
Nedostatek pochopení této věci je nejobvyklejší způsob, kterým začátečníci a profesionálové uvedení v omyl, rozbolaví koně. Snaží se vyrábět konkávnost v místech chodidla, kde je už příliš tenké. Bylo by mnohem lepší nechat chodidlo být úplně než uříznout příliš mnoho, ale osvojení si problematiky chodidla stojí za ty problémy, protože to dramaticky zrychlí přechodný čas a zvýší výkon koně. Prosím, čtěte tuto sekci znovu a znovu, dokud neporozumíte každému slovu. Toto je nesmírně důležité. Miska je představa klenutosti divokého kopyta ve vaší mysli. Spojení střelu s chodidlem před rozpěrkami je nejhlubší část misky. Čím hlubší je, tím víc do šířky dosáhne směrem ke kopytní stěně. Jestliže je mělká, nedosáhne daleko od střelu a zbývající chodidlo mezi řezem a kopytní stěnou se nechá být, aby rostlo tlustší a více konkávní. Po prvním trimu už téměř nikdy neodstraňujeme chodidlo, kromě cca 2 cm proužku kolem střelu před rozpěrkami.
Následující náčrtky demonstrují důležitost místa spojení střelu a chodidla pro trimování. Reprezentují řez kopytem viděný zepředu a provedený asi 1,3 cm za špičkou střelu. Všimněte si v horním náčrtku je kopytní kost zavěšena vysoko od země.a doklad, který nám ukazuje hloubku je hloubka spojení střelu a chodidla. Kopyto může být bezpečně zkráceno podél čárkované linky a všechno co je vybarveno je přebytek, který by měl být odstraněn. Znovu, nechte opatrnost a zdravý rozum být konečný průvodcem. Neřezejte skrz živé, zdravé chodidlo abyste dosáhli jakéhokoli cíle.
Ve spodním náčrtku může mít kopyto na první pohled podobný vzhled, ale mělké spojení střelu a chodidla nám odhaluje, že toto kopyto nemůže být vybráno příliš hluboko. Toto je nejkritičtější sekce v této knize, takže zpomalte a vstřebejte to, protože spodní náčrtek je typický "zdravý" domácí kůň, který "jen potřebuje své podkovy".



Jestliže jsem to slyšel jednou, jako bych to slyšel tisíckrát: "Plochost kopyt je dědičná záležitost". Špatně! Je to způsobeno jednak dlouhotrvajícími efekty špatného trimování chodidla kováři a kopytáři.Také zjišťuji, že kořeny plochých kopyt a také spousty dalších domácích kopytních problémů, leží v ranném zanedbání kopyt hříběte a nedostatku pohybu domácích hříbat. Jak se provádí další výzkum, jsem přesvědčen, že bude zjištěno že toto je nejzávažnější příčina.
Čárkovaná čára na pravé straně dalšího obrázku ukazuje chybu číslo jedna, kterou vidím že dělají kopytáři. Mělká špinavá linka nám ukazuje, že kopytní kost je příliš těsně k zemi a tak chodidlo ve čtvrtích (nebo kdekoli jinde) je příliš tenké. Vytvořením umělé klenutosti až ke kopytní stěně chodidlo ještě více zeslabíme. Netrimujte oblast, kterou byste měli budovat! Místo toho, trimujte chodidlo těsně u střelu jak je ukázáno čárkovanou linkou na levé straně náčrtku a dovolte vyšrafované části, aby časem narostla.



Je velice zajímavé si všimnout, že jak se roste chodidlo ve čtvrtích, kopyto samo se neprotahuje na výšku tak jak se zdá že náčrtek navrhuje. Místo toho, budování chodidla vede kopytní kost a proto i klenbu výš v kopytním pouzdře a celková délka kopyta se ve skutečnosti, ve většině případů časem zkrátí, jak vzroste konkávnost chodidla. To je pravděpodobně jeden z nejdůležitějších pozorování, která jsem udělal. Odstranění chodidla v celé oblasti pod kopytní kostí kováři a špatně informovanými kopytáři u plochých kopyt je absolutní chyba, která vede k udržování nízké pozice kopytní kosti v kopytních pouzdrech u většiny domácích koní. Když tohle pochopíte, tak získáte schopnost jednoduše dát jakémukoli koni houževnatá, přirozená kopyta. Konkávnost musí být vytvořena, nikoli vyřezána.
Zdůrazňuji to teď a zdůrazním to znovu, protože tohle je nejdůležitější zjištění, které mě vedlo k úspěchu s přirozenou péčí o kopyta.


Patky a rozpěrky

Znovu, naše ideální délka patek je ta na přirozeném modelu, jsou extrémně krátké, ale silné a houževnaté. V žádném případě nesmíme zranit koně ve jménu rehabilitace, protože nejdůležitější zřetel během rehabilitace čehokoli na koni je pohyb. Jakákoli trimovací metoda, která předepisuje trimování koní takovým způsobem, že chodí po trimu méně pohodlně, je špatná.
Takže, chceme dostat patky tak nízko jak je možné a chceme je tam udržovat, protože to je to co nám divoká kopyta ukazují, že je přirozené. Jak se kůň uzdravuje, patky se rozšíří, citlivé části se posunou nahoru a budete schopni patky snižovat, až je dostanete do jejich optimální pozice. Problémy u jednotlivého koně mohou způsobit, že patky budou pořád vyšší než by měly být, na jednom nebo více kopytech, ale je nutné je držet co nejníž, bez narušení správné tloušťky chodidla a to dá koni tu nejlepší pomoc pro kopyta a pro zbytek těla.
To nejlepší co jsem zjistil díky disekci a zkušenostem je, že chodidlo by mělo být všude alespoň cca 1 cm tlusté. Jestliže je slabší, kůň bude mít bolavá kopyta a jestliže bude tlustší, kopyto je příliš dlouhé a to je předmětem problémů už diskutovaných. Umění chození na tomto tenkém laně je to, co dělá v trimování kopyt mistry.
Podívejte se na zadní část patek. Je tady "V" mezi počátkem střelu a počátkem patky na každé straně střelu. Je to ten nejširší bod střelu. 90 % času trimuji patky během prvního trimu na délku 0,6 až 1,3 cm, měřeno od spodu tohoto "V" během prvního trimu. To zní dost jednoduše, není-liž pravda? Co komplikuje trimování patek je to, že jestliže oříznu patky u všech mých zákazníků na tuto úroveň během prvního trimu, dalších 10% bude bolavých nebo poškozených a já bych byl už před lety vyhnán z města (nebo ještě něco horšího)! Proto úroveň, na kterou uřízneme patky je komplexní předmět, na který prostě nemůžeme aplikovat měření.
Jak opakuji celou tuto knihu, každý kůň byl narozen aby měl nízké, silné patky divokého modelu, ale kvůli nepřirozenému trimování a životním podmínkám, kopytní kost ve skutečnosti klesne níže v kopytním pouzdře než by měla být a bere škáru (živé maso) v patkách s sebou. To znamená, že obvykle nemůžeme snížit patky tak daleko jak bychom rádi a přitom udržet 1 cm tlusté chodidlo a nemůžeme definovat pevnou výšku patek, která je správná pro všechny koně. Důsledným trimováním nebo obrušováním a následně pevným spojením kopytní stěny se škárou a kostí, je kost a s ní i škára tlačena v kopytním pouzdře zpět nahoru. Pochopení tohoto fenoménu by nám pomohlo porozumět, proč je divoké kopyto v průměru o téměř 2,5 cm kratší než kopyta domácích koní stejné velikosti.
V mžiku uříznu 5 cm patek, jestliže podmínky, ve kterých kopyto žije, nám demonstrují, že kůň se je snaží odstranit a když to udělám tak můžu změnit bolavého strmého koně, se zkrácenými chody, téměř okamžitě ve zdravého koně. Po tisících trimech jsem nikdy neviděl kvůli takovéto radikální změně žádný problém se šlachami nebo svaly, jak by se dalo předpokládat, pouze dramatické zlepšení. To je protože jakmile se naučíte číst kopyto, řekne vám pravdu.
Kopyto nám nikdy neřekne že můžeme snížit patky, jestliže šlachy, vazivo a svaly na to nejsou připraveny. Když nejsou podmínky v kopytě v pořádku, zkrácení dlouhých patek na jeden ráz může být pro koně devastující, takže nikdy netrimujte takto dramaticky, pokud si nejste absolutně jisti, že to kopyto potřebuje. Je vždy bezpečnější dělat změny postupem času. Žádný člověk nemá dostatek znalostí, aby zjistil co je správné v dané situaci, ale kopyto samo nám může ukázat správnou odpověď. Díky sledování stavu chodidla se vyhneme problémům při úpravě.
Nenechte se oklamat patkami, které rostou pod koně. Někdy, obzvláště u plnokrevníků a tažných koní, patky rostou dopředu spíše než dolů. Základna podpory se přesouvá dopředu a ničivé síly koně devastují. Původcem tohoto jevu jsou dlouhodobě přerostlé stěny ve čtvrtích a pro koně je to mnohem horší než vysoké patky. Když se kopyto rašpluje rovně pro podkovu, kopytní stěna ve čtvrtích je delší než by měla přirozeně být. To potom vytlačuje korunku nahoru a když se na kopyto díváme ze strany vidíme velké vyklenutí v korunce nad čtvrtěmi. To naopak způsobí, že korunka se v patkách přiblíží k zemi, patky rostou dopředu spíše než dolů. Měl bych zde zdůraznit, že nejsem zastánce jakýchkoli pokusů přinutit korunku aby byla perfektně rovná, jelikož divoká kopyta ukazují, že lehké vyklenutí v korunce je přirozené. Ale je důležité poznamenat, že přílišné pokřivení v korunce vám může ukázat vážné, dlouhotrvající problémy s úpravou kopyt. Nikdy nenechte dlouhé patky pod kopytem, vyhněte se rašplování kopyta "naplocho" a patky pod koněm budou pryč.
Tak jak zjistit jak moc lze patky snížit? Začněte oškrábáním šupinatého a uvolněného chodidla v patkovém úhlu "(seat of corn)", který leží ve "V" mezi kopytní stěnou a rozpěrkami. Dlabejte co se drolí tak dlouho, až se dostanete na pevné chodidlo. Patky a rozpěrky, které zůstanou stát nad pevným chodidlem, mohou být odstraněny , protože uvolněný chodidlový materiál nám ukazuje, kde se kopyto stejně snaží tohoto místa zbavit. To je "naslouchání" kopytu a je velice důležité. Odřízněte pryč tento přebytek, vyrovnejte patky změřením vzdálenosti od korunky na každé straně. A tady je místo, kde byste měli přestat. To bude maximalizovat pohodu koně. Příště až budete trimovat, jestliže patky potřebují být sníženy, bude zde práškovité chodidlo v patkovém úhlu, aby vás vedlo. Jestliže ne, bude tam chodidlo mozolnaté.
Je důležité, abyste tomuto porozuměli. Byla běžná chyba rutinně snižovat patky dál než je bod, kde je chodidlo v patkách pevné a zdravé. Také jsem to dělával, ale zjistil jsem, že je to zásadní chyba. Problém s tím je, že tato ztráta živého chodidla je nějak registrována kopytem jako nadměrné opotřebení, nebo doslova jako zranění a velice rychle znovu naroste. Jestliže jste někdy bojovali s tím udržet patky krátké jako já se snažil v minulosti, víte co myslím. Co jsem objevil je, že jestliže necháte mozolnaté chodidlo v patkách být a budete pravidelně snižovat jakoukoli kopytní stěnu stojící nad chodidlem, patky ustoupí samy o sobě (když a kdy to potřebují). Tímto způsobem, získáte nízké patky, které chcete a pevné mozolnaté chodidlo. Mám teorii, že "záhadná" síla, která tlačí škáru nahoru je mozolnaté chodidlo samo, a celý čas co jsme ho rašplovali pryč v patkách, jsme pracovali proti koni. Jestliže jen odstraníme nadbytečnou kopytní stěnu patky se rychle adaptují na svou optimální výšku. Jestliže se to zdá nemožné, zkuste to než to zavrhnete. Nyní mám na koních nižší patky než kdykoli předtím a nikdy není kůň po trimu bolavý.
Vzdálenost k zemi od korunky v patkách by měla být na obou stranách kopyta stejná. Jestliže je jedna patková cibule vytlačena výše než druhá, stále odhadujte délku každé patky od své vlastní korunky a srovnejte vzdálenosti na obou stranách. Měkké patky se obvykle srovnají téměř okamžitě, jakmile má kůň příležitost se pohybovat. Ovšem výjimka je, jestliže srovnávání obou patek na stejnou délku od korunky by způsobilo, že byste poškodili živé chodidlo. Jděte tak daleko jak patky dovolí a zkracujte je při každém trimu. Stává se to zřídka: obvykle budete schopni vybalancovat patky a korunku při první úpravě, dokonce i u nejdramatičtějších případů, protože kopyto se už snaží vrátit do své správné pozice odstraňováním chodidla na vysoké straně.
Rozpěrky byly hlavní předmět diskuzí. Jsou v kopytě k tomu, aby podpírali váhu nebo ne? Oba názory jsou správné a špatné. Divoký model nám dává odpověď. Rozpěrky mají nést část váhy, zrovna tak jako všechno ostatní na spodu kopyta, ale předpokládá se, že ponesou pouze "pasivní" zatížení. To znamená, že by jim nikdy nemělo být dovoleno dosáhnout stejné délky jako hlavní kopytní stěně, ale nemohou být ani vydlabány pryč úplně. Měly by však stát lehce (cca 1-2 mm) nad konkávním chodidlem, které s nimi sousedí. Trimujte rozpěrky tak, že se snižují směrem ke střelu v rovné linii. Měly by začínat na úrovni patky a sledovat úroveň chodidla, nebo stát lehce nad ním, pevným, kvalitním chodidlem (ovšem poté co mrtvé nebo volné chodidlo bylo odstraněno). Jestliže je rozpěrka ohnutá nebo nepřirozeně přeložená, nenechte se tím ovlivnit abyste řezali hlouběji. Sledujte ty samé parametry a rozpěrka se časem srovná a kůň se bude cítit, zatímco budete čekat na zlepšení, pohodlně.
Ohnuté nebo přeložené rozpěrky nejsou nic jiného než obdoba sukní na vnější kopytní stěně. Nemohou fungovat jako podpora pro co byly navrženy a potřebují být narovnány. Leč praktika odsekávání rozpěrky, dokud není rovná není nic jiného, než provádění resekce na kopytě jen k tomu, abychom se zbavili obyčejné sukně. Na druhé straně, pokud budete nechávat rozšířenou rozpěrku v jedné úrovni s kopytní stěnou, nikdy se nenarovná ani nebude schopná provádět podporu, jak příroda zamýšlela. Odpověď na tento problém leží jednoduše ve vytrvalém udržování rozpěrek jak popsáno výše. Brzy se narovnají.
Jak jsem se zmínil dříve, zformuje se část chodidla od rozpěrky podél střelu. Jak trimujete rozpěrku, pokračujte v řezu kolem stran střelu a kolem špičky, takže se linie kopytní přirozené konkávnosti rozšíří ke střelu. To odpovídá čárkované linii na obrázku.



Nedovolte, aby byl řez vedený níže než je spojení střelu a chodidla. Mám teorii, že tento hřeben v chodidle se obnovuje, aby dal extra odolnost k opotřebení v centru chodidla. Divoká kopyta nám ukazují, že kopyto v centru nemá mít podporu, takže tento extra nárůst na chodidle musí být nutný k ochraně chodidla od nadměrného opotřebení. U našich nestěhovavých domácích koní musíme pomoci kopytu se adaptovat udržováním tohoto hřebene pod kontrolou. Tak umožníme zbytku chodidla, aby dostatečně opotřebilo a aby se zformoval dobrý mozol.
Našel jsem výjimku, kterou bychom měli zaznamenat. Plnokrevníci žijící a pracující na písečném podkladu často tuto podporu a rozpěrky potřebují, dokonce tak dalece, že jsou tak vysoké jako kopytní stěna. Nedokážu to vysvětlit, možná jen, že vyčnívající rozpěrka kompenzuje nepřirozený podklad zvýšením tlaku. Velice se zlepšil stav a výkon mých skokanů, když jsem to zjistil. Nacházel jsem značně vyčnívající rozpěrky a přilehlý hrbolek na většině z nich, při každém trimu a pravidelně jsem ho odstraňoval. Trápilo mě, že výčnělek na chodidle byl tak pevný, živý a zdál se rychle vyrůstat zpátky, když byl odstraněn. (Z toho všeho jsou velké červené mapy, které se ukazují, když děláte velké chyby v trimu). Pak také byli někteří z mých plnokrevníků po trimu bolaví, což není ovšem neakceptovatelné. Když jsem začal experimentovat s ponecháním tohoto hrbolku kolem střelu bez úpravy, výsledky byly velkolepé. Způsobilo by to problémy, pokud by kůň byl občas ježděn naboso na tvrdém terénu, takže pro ten případ doporučuji boty, jen pro jistotu. Spodní strana kopyta vždy naslouchá koni a nikdy neakceptuje bolest způsobenou trimem. Buďte vždy připraveni přizpůsobit vaše ideály individuální situaci a vaše schopnosti se budou zlepšovat.
Bylo by bezpochyby ještě lepší, kdybychom také nemuseli odstraňovat tuto část chodidla, ale zjistil jsem, že je to velice pohodlný (pro koně) kompromis, dochází tak k většímu utužení mozolu krajní části chodidla pod kopytní kostí, což je důležitější pro zdraví koně. Udržováním hrbolku kolem střelu pod kontrolou, dovolíme vnější části chodidla zmozolnatět a zkonkávnět, aniž bychom museli mozol nějak upravovat.
Takže vždy to je pevná, mozolnatá, okrajová část chodidla, pevně spojená se stěnou kopyta, která je naším nejdůležitějším průvodcem při úpravě kopyta. Po prvním, startovacím trimu, pokud soustavně odstraňujete jakýkoli šupinatý chodidlový materiál a kopytní stěnu stojící nad pevným chodidlem, kůň se adaptuje a vytvoří optimální kopyto sám, aniž by byl citlivý. Čím častěji odstraňujete tyto přebytky a čím víc má kůň pohybu, tím bude postup rychlejší. Časem je dosažen optimální tvar, drolení přestane a chodidlo se zpevní. Jestliže má kůň fyzické problémy, které opravňují delší patky, chodidlo se v této části nebude loupat. V tomto případě respektujte tento požadavek, který vám kůň ukazuje. Adaptační schopnosti přirozeného kopyta "ví" co kůň potřebuje líp než jakýkoli člověk je schopen vykalkulovat. Je nutné pouze odstraňovat přerostlou kopytní stěnu, protože její ponechání zeslabuje připojení k chodidlu. Přemýšlejte o trimování jako o procesu, spíš než o řezání do konkrétních rozměrů. Jen umožníme koni dělat to co příroda chtěla a je to přesně ten způsob, jak tak jednoduchá metoda rehabilituje tolik problémů a zotaví koně perfektně pro jeho individuální prostředí a plemeno.
Jediná chvíle, kdy můžete trimovat do živého chodidla v patkách, k urychlení procesu snižování patek je, když má kůň bolesti, které jsou způsobeny vysokými nebo podtočenými patkami. Příklad je rotující kopytní kost u zchváceného koně. Jestliže má vysoké patky, kopytní kost bude stát příliš vertikálně a špičatý konec bude tlačit dolů k zemi. Rychlé snížení patek tuto sílu odstraní, zamezí rotaci nebo poklesu. V takovém případě normálně snižuji patky až k nejširší části střelu (více o tomto později). Obvykle se dostaví dramatická úleva od bolesti, ale je velmi důležité, abyste nevzali patky příliš, protože to bychom nechali koně bez pohodlného místa, na kterém by mohl stát. Toto by mělo být považováno za extrémní měřítko pro extrémní situaci. Po zbytek času nespěchejte abyste snížili patky. Nejrychlejší cesta, jak dostat kopyta do jejich optimálního stavu, je držet koně v pohodlí a pohybu jak je nejvíc možné a to znamená, že nezpůsobíme koni bolest ve znamení rychlého postupu. Jestliže uvidíte jednu kapičku krve, pak jste to přehnali. Jestliže se patky rozbolavěly, zašli jste příliš daleko. Avšak není to konec světa. Patky opět narostou zpátky. Omluvte se koni, neúčtujte si nic majiteli a poučte se ze své chyby.
Nenechte se ale odradit otlaky . Má pozorování ukazují, že nadbytečné chodidlo je tou nejobvyklejší příčinou otlaků na chodidle a jestliže trimujete kopyta, uvidíte otlaky. Většina lidí bude velice překvapená zjištěním, že skoro vždy najde otlak na chodidle při prvním trimu okovaného kopyta a skoro nikdy ho nevidí, jakmile je kůň bosý s přirozenou péčí o kopyta. Je velká chyba bát se řezat otlačená místa chodidla nebo střelu, protože tím, že necháte jedno bolavé místo na chodidle nebo střelu stát výše způsobíte ještě více tlaku na toto místo. Zeslabení rohoviny až k živé škáře koně přichází bez varování, kromě měkkého chodidla. Barva chodidla se bohužel nezmění chvilku předtím než říznete do krve, takže nenechte červené otlaky ovlivnit váš úsudek.
Nikdy neřezejte patky níž než je nejširší bod střelu. Jak jsem řekl, obvykle končím ponecháním cca 0,6 - 1,3 cm patek nad tímto bodem a potom čekám předtím než budu trimovat dál, dokud se chodidlo v patkách nezačne samo snažit se odstraňovat šupinkovatěním. Kopyto se nepokusí odstranit patky níže dokud svaly, šlachy a podmínky v kopytě nejsou připraveny. Tímto způsobem se blížím ke vzoru divokého kopyta, aniž bych příliš pospíchal. To udržuje kopyto zdravé, zatímco v kopytě také probíhá dramatický ozdravný postup. Nedostatek porozumění tomuto principu je velká zeď mezi armádou kopytářů a úspěchem. Slyšel jsem lidi říkat že čerstvě trimovaný kůň je citlivý, protože cirkulace se obnovila a že kůň může cítit existující poškození ve svých kopytech. Tohle je myslím nesmysl. V případě poškozené tkáně uvnitř kopyta se jí snaží organizmus zbavit a vznikají abscesy. Jestliže váš trim způsobí bolest jednoduše jste řízli příliš hluboko a nic neuzdravíte.


Špice kopyta

Špičky kopyt domácích koní jsou téměř vždy nataženy vpřed, od kopytní kosti, více než by měly být. To přináší bod překlopu příliš dopředu a neustále tahá nový růst spolu s ním. To také tahá dopředu patky a je dalším důležitým faktorem způsobujícím podsunuté patky. Nepochopení, že problémem je špička natažená dopředu, ne její výška, vede k většině obvyklých a vážných chyb v podkovářském světě. Toto zrotované kopyto vypadá jako chodidlo kachny (jestliže jsou patky nízké), takže lidé rašplují pryč mozol ve špici, aby snížili špici a pokusili se zvednout patky (aby "kopyto postavili"). Rašplují místo, které je už tak příliš krátké a budují místo, které je, ve většině případů, už tak příliš dlouhé a výsledkem je kůň, který je zavřený bez ochrany kopyt a to v nejlepším případě. V nejhorším případě, je kůň odsouzen žít krátký bolestivý život, zaklíněný v cyklu schvácení. Rašplování chodidla ve špici jako příprava pro podkovu je přesně to, co způsobuje "potřebu" podkovy po většinu času. Také jsem to dělával a nyní je to něco, čeho velice lituji.
Následující náčrtky ukazují nejobvyklejší tvary kopyt domácích koní které jsem viděl po celé zemi a špatně vysvětlené způsobují koním hromadu problémů. Špička na horním náčrtku je natažená dopředu a tak se zdá drtivému množství podkovářů, že špička by měla být snížena a patky zvednuty (na prostředním obrázku). Tato špička je kolmo příliš krátká, chodidlo slabé, ale je to obvykle zaměňováno za špičku, která je příliš dlouhá.Výsledek je reprezentovaný čárkovanou linkou na obrázku ve středu. Je to přesný opak toho, co kopyto potřebuje. Doufejme, že tato chyba už je vám jasná, ale vidím ji každý den dělat profesionální podkováře v celé zemi.
Spodní náčrtek ukazuje přibližnou pozici kopytní kosti. Pravdivé kopyto, které kůň potřebuje aby mu narostlo, je reprezentováno čárkovanou linkou. Proužek strmého kopyta právě pod korunkou nám ukazuje, že kůň zkouší každý den nechat růst toto kopyto.



Všechno co musíte udělat, abyste toho dosáhli, je dovolit koni to kopyto vyrůst. To se nikdy nemůže stát, jestliže necháte patky delší. Všechno pod čárkovanou linkou potřebuje být odstraněno. Jak můžete vidět z náčrtku, mozol ve špičce a většina čtvrtí jsou již příliš krátké, takže samozřejmě kopyto nikdy nemůže dosáhnout svého správného tvaru, pokud je tento prostor rašplován nebo ořezán při každém trimu. Jestliže upravujete kopyta a budete si pamatovat pouze jeden bod z této knihy, tohle je on! Jako hlavní pravidlo, nechte chodidlo ve špici být, pokud nemusíte snížit jednu stranu aby jste vyrovnali kopyto.

  • Jak toto píšu, mám silný pocit že učím nesprávnou metodu. Toto je způsob jakým vyrovnávám kopyta a to funguje u koní v mé péči velice dobře, ale divoký model nám ukazuje, že aktivní nášlapné body jsou v různých místech špice. Zjišťuji, že je velice obvyklé pro vnitřek předních špiček si vybudovat lehkou vyvýšeninu a vytvořit aktivní obrušovací místo v této oblasti, zatímco zbytek špice zůstává pasivní. Ppýcha na moji práci mi nedovolila s tímto experimentovat na jiných koních než na svých. Bylo by těžké nechat tak kopyto, takže každý by si myslel že je nevyvážené, je to tak? Stejně, pokaždé když rašpluji kousek zmozolnatěného chodidla na jedné straně špice, abych kopyto vybalancoval, moje intuice na mě křičí, že nedělám správnou věc. Jediný způsob, kterým sám sobě ospravedlním "kosmetické" vybalancování kopyta je to, že domácí koně žijí v jiném prostředí než divocí. V budoucnu očekávám že zjistím, že koně podávají lepší výkony, pokud je špici dovoleno kdekoli zformovat aktivní body, spíše než aby byly lidmi kosmeticky upravované.

Srovnejte špici tak, že se podíváte přes již vybalancované patky odzadu kopyta. Rovina přes špici by měla být odpovídající k rovině přes patky a obě by měly být kolmé k ose pohybu kopytního kloubu.
U koně, který je bosý, budete zřídka potřebovat snížit chodidlo v oblasti špice, ale po sundání podkov bývá obvykle v tomto místě nadměrná vrstva mrtvého chodidla. Odstraňte pryč toto mrtvé, šupinaté chodidlo, dokud nebudete na pevném, živém chodidle. Stejně jako v patkách, přestaňte, když se chodidlo přestane loupat. Zpravidla po prvním trimu, se již mozol ve špici nechá být, jestliže kůň zůstane naboso s pravidelnou péčí o kopyta.
Nyní jsme se dostali k bodu v trimování, kdy kůň zde stojí s nízkými patkami a s přední částí chodidla nedotčeného a vypadá jako kachna. Srovnali jsme kopytní kost rovnoběžně se zemí nebo téměř tak jak by to mělo být, ale nyní má kopytní stěna sukně dopředu, spíše než aby rostla dolů, směrem k zemi. Jestliže tu dlouhou, dopředu vystrčenou špičku necháme jak je, potom způsobí velké napětí celého těla a bude táhnout nový nárůst kopyta pryč od kopytní kosti, po celý zbytek života koně. Ten začarovaný kruh musíme přerušit. Toto najdete v různých stupních u téměř každého kopyta, se kterým začnete.
Jestliže je ve špici rozšířená bílá čára nebo jestli je stěna špice prohnutá (při pohledu ze strany způsobeno změnou úhlu pod korunkou), špice je vytažená pryč ze své optimální pozice a potřebuje být zakrácena.



Toto slouží dvěma účelům:
První, okamžitě to posune bod překlopu dozadu a dovolí koni, aby se pohyboval normálně. Tento normální pohyb odstartuje proces umožňující koni, aby si vytvořil perfektní kopyto.
Druhý, páčivé síly které tahají kopytní stěnu pryč od kopytní kosti jsou eliminovány, takže kopyto může vyrůstat s pevným připojením ke kopytní kosti.
Je důležité poznamenat, že změna úhlu stěny špice ukáže na separaci nebo odtažení kopytní stěny od kosti dokonce i když bílá čára není rozšířená u země. Chodidlo ve špici je často taženo dopředu rozšiřující se kopytní stěnou, což způsobuje že bílá čára si udrží normální vzhled dokonce i u kopyt s vysokým stupněm rotace kopytní kosti. V takovém případě uvidíte větší než normální vzdálenost od špice střelu ke stěně vpředu.
Nemějte strach, že odstraněním rozšířené stěny ve špici koně rozbolavíte. Mozol špice je zamýšlen jako velice aktivní nášlapný obrušovací prostor. Podporuje váhu velice pohodlně za předpokladu, že není umíněnými kopytáři trimován příliš nízko. Jestliže je kopytní stěna ve špici odtržená (nebo kdekoli jinde když už o tom mluvíme) stejně nenabízí pro koně žádnou podporu. Kůň bude v lehké nevýhodě dokud rovný růst nedosáhne země a vy budete moci dovolit kopytní stěně, aby na sebe vzala část břemene, jak příroda zamýšlela. Dokud je špice vystrčena dopředu a celistvost bílé čáry je narušena, stěna nikdy nebude schopna nést plný tlak bez toho, aby se odtrhávala od kosti. Tento začarovaný kruh musíme přerušit. Příroda nechtěla aby špice byla kdy vystrčena dopředu, takže jsme na chvíli přinuceni dělat nepřirozenou věc, abychom to opravili.
Může vás to překvapit, ale zakrácením špice můžete koni velice ulevit od bolesti. Jestliže je bílá čára při každém kroku trochu trhána, jak je to ve většině případů o kterých se bavíme, můžeme to porovnat ve své mysli pouze s tím pocitem, jako když je nehet pomalu odtrháván z prstu. Viděl jsem stovky koní, od těch lehce bolavých až k těm nepohyblivým s chronickým schvácením, kteří se změnili na úplně zdravé zkrácením špice k bílé čáře a ponecháním chodidla nedotčeného.
Jak moc zakrátit stěnu ve špici záleží na tom kolik škody zde je a jak vysoko v kopytě je škoda způsobena. Samozřejmě, jestliže růst stěny ve špici je rovný od korunky až k zemi a není natažená dopředu, nebudeme zakracovat špici vůbec. Jestliže je bílá čára natažena (široká) ve špici nebo jestliže je zde velká změna úhlu pod korunkou, zkraťte ji k nebo blízko k bílé čáře. Postupně zmenšujte šířku odřezání jak se přibližujete ke stranám, jak postupujete kolem směrem ke čtvrtím řez postupně zmizí, takže vyříznete srpkovitý tvar měsíce s nejširším bodem ve středu rozšíření.



Jestliže je zde pouze malá odchylka v úhlu přední stěny kopyta, nebo jestliže rovná stěna narostla už téměř k zemi a bílá čára není rozšířená, můžete dovolit části šíře stěny ve špici se dotknout země, ale buďte opatrní, abyste nenechali špici natáhnout dopředu znovu.
Abych ušetřil čas a pot, dělám tento řez kleštěmi. Držte kleště tak, aby byl řez kolmý ke spodu kopyta. Tato práce může být udělána také rašplí, shora, ale rád dělám tento první řez zespodu, takže vidím bílou čáru a vím jak daleko jsem. Není dobré dělat to rašplováním dolů zespodu kopyta, jestliže je bílá čára poškozená nebo obzvláště jestliže kůň je schvácený. Tento úkon natahuje lamely a způsobuje bolest. Zkuste pilovat směrem nahoru na vašem nehtu a uděláte si obrázek.
Takto bude nutné pokračovat dokud nová, pevně připojená kopytní stěna nevyroste k zemi. V tu chvíli, ovšem, špice už nebude potřebovat zakrácení a kůň se může plně radovat z výhod přirozeně tvarovaných kopyt po zbytek svého života. Kopytní stěna ponese aktivní tlak a hluboce konkávní chodidlo ponese pasivní tlak tak, jak příroda zamýšlela.


Čtvrtě

Čtvrtím (kopytní stěna ležící mezi patkami a špicí) by mělo být dovoleno se vyklenout, což znamená, jestliže je kopyto položeno na plochý povrch, tak čtvrtě zcela nedosáhnou na zem. Znovu, divoký model nám ukazuje, že toto je správné. Domácí koně nám ukazují to samé, pokusy vrátit se k tomuto stavu pokaždé když dostanou šanci. To je velice obvyklé, ale není to něco co kopytu vnutíme. Jestliže je toto vyklenutí přirozené pro konkrétní kopyto, ukáže nám průvodce trimu, mozolnaté chodidlo.
Jestliže kůň byl bosý, toto vyklenutí už pravděpodobně v chodidle bude, takže můžete jednoduše při trimu kopyta sledovat chodidlo. Dokonce i když byl kůň okován, když oškrábete pryč všechno mrtvé chodidlo obvykle zjistíte, že tento tvar je už přítomný v živém chodidle. Netrimujeme ale do pevného chodidla abychom získali toto vyklenutí ve čtvrtích. Je tak přirozené, že ho kopyto pro vás vytvoří samo. Podkováři to mohou dosvědčit, protože zvláštní pozornost musí věnovat tomu, aby se neuřízly čtvrtě příliš nízko pro podkování. Tento fakt je další důkaz, že toto je přirozený stav kopyta.
Nechte kopytní stěnu při úpravě ve čtvrtích stát lehce nad chodidlem. Jen tolik aby se o ně zachytil nehet bude zhruba akorát. Nikdy nenechávejte čtvtrtě výš než patky a špici. To by u kopyta způsobilo kontrakci je to extrémně nepřirozené.
Tenká stěna ve čtvrtích, jakou obvykle nalézáme u okovaných koní, je jednoduše způsobena adaptací. Kopytní pouzdro se při takto nepřirozeném trimování ve čtvrtích vytlačí nahoru do korunky. To zdeformuje palily korunkové škáry, která produkuje rohovinu kopytní stěny. Korunková škára potom v tomto místě produkuje slabší a méně kvalitní rohovinu. Produkováním tenké kopytní stěny, která se v přírodě rychleji opotřebuje, se kopyto pokouší formovat kopytní stěnu do původního stavu. Podkování tomu ale účinně brání. Poté co kůň bude v přirozené péči stěna ve čtvrtích bude tak silná jako kdekoli jinde.


Chodidlo

Musím zde znovu zdůraznit, že veškerá naše debata o trimování celého chodidla se týká prvního trimu přerostlého kopyta. Když toto pochopíte, pomůže vám to k tomu, aby koně pracovali pohodlně okamžitě po sundání podkov. Dávejte pozor na tyto parametry, když se dál staráte o kopyta a ujistěte se, se že odumřelá rohovina konkávnost nezaplní zpátky. Jakékoli místo chodidla s hladkým, lesklým mozolem by se mělo zachovat. Obecně, po prvním úvodním nastartování by vnějších 2,5 cm chodidla od rozpěrky k rozpěrce mělo být ponecháno, aby zmozolnatělo a my následujeme zmozolnatělé chodidlo při trimování kopytní stěny.
Jinými slovy, místo abychom trimovali kopytní stěnu podle jistých standardů a řezali chodidla aby se vyrovnala těmto standardům, jak byla většina z nás učena, budeme věřit pevnému, ztvrdlému chodidlu bosonohého koně a to nám ukáže přesně kde trimovat kopytní stěnu. Rozumí se ovšem, že kůň je venku stále nebo větší část času, s ostatními koňmi, takže je mu umožněna spousta pohybu.
Ve vyprahlých regionech, bude u bosého koně přebytečné mrtvé chodidlo a střel tvrdý jako kámen. V mokrých regionech, mrtvé chodidlo, které je potřeba odstranit je zpravidla práškovité nebo šupinkovaté. Ve vyprahlých regionech, mrtvé chodidlo bude hladké a ohlazené a odlišitelné od pravého mozolnatého chodidla jen hlubokými prasklinami nebo rýhami. Platí stejné parametry a tento nadbytek potřebuje být odstraněn, ale práce zahrnutá v prvotním startovacím trimu je intenzivní. Koně v suchých regionech jsou ve výhodě, a změna ke kameny rozbíjejícím pevným bosým kopytům je jednoduchá jakmile je tvrdé nadbytečné chodidlo odstraněno. Koně se zdají "být volní" když je kopyto poprvé konkávní. Můžu vám to pouze porovnat s golfovým míčkem v ponožce pod obloukem vaší vlastní nohy, který je najednou z ponožky vyndán. Jestliže je stálá péče poskytována, nikdy to nebude tak obtížné trimovat znovu, takže hlavu vzhůru. Pár půlkulatých kleští usnadní počáteční trimování chodidla v suchých regionech. V mokrých regionech, kopytní nůž pravděpodobně bude vše co je potřeba.


Střel

(Důležité nejnovější změny jsou k dispozici na stánkách Pete Rameyho http://www.hoofrehab.com)
Rozšíření a stažení celé kopytní kapsule je krevní pumpa. Střel není, pouze podporuje její správnou funkci. Střel je pružná oblast která dovoluje kopytu se rozšířit správným způsobem při došlapu a stáhnout při odlehčení a také hraje malou roli ve velkém nárazy absorbujícím systému končetiny koně. Znamená také zvýšení trakce kopyt na kamenitém terénu. V přirozeném kopytu se střel rozkládá přes celou zadní část kopyta. Měkké patky a střel jsou jedna část a je to vně tuhé a kožené. Pomyslete o rozdílu v trakci na asfaltu mezi kovovým kolem a gumovou pneumatikou a pochopíte co myslím. Studujte kopyta jakéhokoli jiného kopytníka a pravděpodobně budete souhlasit. Dokonce i u sudokopytníků, kopyta jelenů, krav a koz mají stejný globální design s kopytní stěnou vpředu pro trakci rýče když běží vpřed a koženou podložku vzadu pro usnadnění scházení kamenitých kopců. Je to krásně univerzální a funguje to.
U většiny domácích koní jsou patky tak dlouhé a kontrahované že jediný účel ke kterému střel slouží je past na bakterie a měkký prostor, který se může snadno otlačit jestliže je přerostlý. Protože je to přirozeně měkčí materiál než kopytní stěna, střel roste velice rychle aby kompenzoval opotřebení. Jestliže byly patky ponechané vysoké nebo jestliže je kůň podkovaný, zdravý střel naroste velice rychle.
Seřízněte střel naplocho (rovnoběžně k zemi) v přímé linii od úrovně výšky trimovaných patek k nejnižšímu bodu konkávnosti ve špici střelu k nebo těsně k bodu kde "špinavá čára" v hrotu zmizí v chodidle. Odřízněte převislé chlopně na stranách v 45° úhlu takže se tam nemohou schovávat bakterie.
Jestliže je tam jako dárek hniloba, odřízněte všechno co je černý, hnijící materiál a ošetřete střel s lékem proti hnilobě vaší volby.


Úprava kopyta z horní strany

Mám sklon hodně rašplovat spodní 1/3 vnější kopytní stěny z několika důvodů které zde vysvětlím. Tohle byl kontroverzní předmět hovoru v kovářském světě, ale fungovalo to u mých koní dobře. Divoký model nám ukazuje že vnější stěna je hodně obrušována o porost a písek.
Jeden důvod proč rašpluji venkovní stěnu je zkontrolovat jakékoli oddělení bílé čáry. Už jsme dlouze hovořili o sukních ve špici. Musíme rašplovat spodní část sukní (rozšířené nebo odtržené stěny) pryč, takže rozšířená kopytní stěna přestane tahat nový růst s sebou a zachovávat problém. Tato deformovaná kopytní stěna stejně nepomáhá nést váhu koně , takže odstranění nezpůsobí že kůň se bude cítit méně pohodlně. Obecně to dělám tak že prodloužím linku horní 2/3 růstu kopyta celou cestu dolů v rovné lince kolem kopyta a odrašpluji jakékoli sukně pryč. Výjimka k tomuto by byla, kdyby rozšíření bylo tak velké že odstranění by vyžadovalo rašplování za bílou čáru. V takovém případě se zastavte na bílé čáře a opakujte to při každém trimu. Jak jsme již probírali sukně ve špici, také odstranění sukní ve čtvrtí funguje stejně. Po odstranění stěny kůň bude dál ve stejné nevýhodě jako předtím, až do té doby než dobře spojený růst dosáhne země a začne dělat svoji přirozenou práci. Opakuji znovu, jsme přinuceni na chvíli dělat nepřirozenou věc abychom dovolili kopytu opravit se tak, aby bylo optimální a stěna mohla nést část váhy koně.
Jinými slovy, zkuste udělat aby shora kopyto vypadalo normálně použitím linek vytvořených zespodu. Jestliže nebylo nutné řezat špici zespodu, stejně odstraňte jakékoli sukně ve spodní 1/3 kopytní stěny. Sukněmi myslím jakékoli ohnutí nebo odchýlení se ven v kopytní stěně.
Toto odstranění sukně slouží několika účelům. Dělá to kopyto aby vypadalo víc přirozeně, to zaprvé, a okamžitě to dá koni hladký přirozený překlop. Zeslabením oblasti se stěna opotřebuje rychleji, takže stěna se sama víc obrušuje mezi trimy a nenatáhne bílou čáru kterou se snažíme dovolit koni opravit. Můžete použít zeslabení stěny abyste udržovali kopyto v jeho optimálním tvaru mezi trimy. Jak se kopyto uzdravuje a pevná bílá čára roste, méně a méně bude nutné zeslabování, až konečně, pokud životní podmínky, dieta a trimování jsou správné zjistíte že už to neděláte vůbec. To je ten důležitý bod který musím zdůraznit. Míříme k přirozenému růstu nahoře (těsně pod korunkou) rovně k zemi, pomocí odstraňování deformovaného růstu. Když těsné spojení kopytní kosti škáry a stěny dosáhne k zemi už nebude nutné to dál rašplovat. Kůň nebude mít žádné sukně a překlop bude ve své optimální pozici bez dalších úprav.
Zeslabení kopytní stěny je také hlavní nástroj k vybalancování deformovaných kopyt. Jestliže se nevyváženost konkrétního chodidla stále vrací, zeslabte stěnu v místě které přerůstá. Tohle způsobí, že ta oblast se opotřebuje rychleji, a udržuje tak kopyto v rovnováze. Když se snažíme opravit nevyváženost když je kůň okovaný, nevyváženost se vždy vrátí zpátky mezitím než se podkova sundá protože kopytní stěna se nemůže obrušovat. Toto "tam a zpátky" vyrovnávání zachová problém navěky. Ponecháním kopyta bosého může být drženo vyvážené, obvykle netrvá dlouho a nevyváženost se přestane objevovat.
S kopytem na stoličce nebo na koleni, dejte oči přímo nad kopyto takže se díváte rovnou dolů na něj. Kopytní stěna by měla být rovná kolem celého kopyta. Vlnka v kopytní stěně z tohoto pohledu vám dává návod o tom která oblast by měla být pravděpodobně zeslabena. Dávejte však pozor za mokra. V horní části kopyta pokrývá kopytní stěnu tenká vrstva kůže - korunkový lem. Ten dokáže vstřebat velké množství vody, zvětšit svůj objem a stěna potom v této korunkové části může vypadat prohnutá.


Mustang Roll (zaoblení stěny)

Konečně, zakončete celou kopytní stěnu s mustang rollem.



Studujte obrázky divokého kopyta. Používám k zaoblení oblouk o poloměru asi 3/8 palce. Je nejjednodušší začít zespodu rašplí a poté dát kopyto dopředu na stoličku k dokončení. Dělá to kopyta hezká na pohled a podporuje proces mozolnatění o kterém jsme diskutovali dříve.
Jestliže je to první trim, mohou zde být díry po hřebících nebo zlomené části kopytní stěny. Jestliže je tomu tak, zarolujte oblast jak nejlépe můžete a počkejte až problémové partie odrostou. Pomůže také, jestliže majitel koně je schopný obnovit zaoblení v těchto roztřepených místech mezi trimy.


Kontrola

To je důležitý konečný krok. Odstupte a podívejte se co jste udělali. Kopyta by měla být stejně dlouhá a v rovnováze. Při pohledu zepředu, linie chlupů by měla být rovnoběžná se zemí a úhel růstu, který je vidět na svislých povrchových čarách na kopytě, by měl být kolmý k zemi ve špici. Zadní kopyta by měla být ve strmějším úhlu než přední. Nehovoříme moc o kopytním úhlu, protože respektujeme ten úhel jaký se snaží produkovat kůň. Normálně zadní by měly být alespoň o 5° strmější (více vzpřímené) než přední. Jestliže se váš kůň nevyvrbí tímto směrem, pravděpodobně jste něco přehlédli. Nezanedbávejte zadní kopyta. Mohou přesunout spoustu problémů skrz celé tělo a dokonce dramaticky ovlivnit přední kopyta. Zadní nemají tendenci být bolavé příliš často, tak je lidé mají tendenci "nechat být", ale dlouhá špice na zadních kopytech způsobuje většinu problémů se zády koně. Ačkoli domestikovaní koně jsou zamořeni problémy se zády, jsou zřídka diagnostikovány a téměř nikdy nejsou obviňovány zadní kopyta. Velké množství problémů se zády je diagnostikováno jako problém tréninku nebo držení těla, ale zadní kopyta mohou způsobovat více problémů než myslíte.
Mnoho bylo napsáno o úhlu nebo rovnosti korunky při pohledu ze strany. Aby kůň byl v pohodlí po dobu rehabilitace kopyta potřebují být trimována způsobem jaký jsem popsal. Pokoušet se dělat trimovací rozhodnutí na základě úhlu nebo rovnosti korunky je chyba. Koně v kompetentní přirozené péči skončí s korunkou která (při pohledu ze strany) klesá v rovné linii nebo v lehkém obloučku téměř k zemi jakmile jsou plně změněna. Toto je další oblast ve které divoký model potřebuje více vědeckého výzkumu.


Podle překladu knihy PETE RAMEYHO
od Jany Skleničkové upravil Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia