ÚVOD - o co jde při úpravách kopyt metodou bílé čáry


Tahle série článků Vás má seznámit s obsahem velmi zajímavě a srozumitelně napsané knihy o přirozené péči o kopyta koní, kterou napsal jeden velmi aktivní a známý současný kopytář a bývalý podkovář z USA, Pete Ramey. Na snímku z otevření knihy je na levé straně, ten muž v pravo je Jaime Jackson.


Pete Ramey

Making Natural Hoof Care Work For You

Přirozená úprava kopyta je práce pro vás


Knihu se pokusila alespoň částečně přeložit Jana Skleničková a tyto články jsou napsány podle jejího překladu.
Aby zněl článek autenticky, bude napsán tak jak to vypráví sám Pete Ramey. Nejsou to moje myšlenky, i když mi jsou velmi blízké. Opravdu velmi lituji, že jsem si ji nemohl přečíst již dávno. Možná by to mnoha koním ušetřilo dost problémů.


Úvod

Naladění na stejnou strunu

S přirozenou péčí o kopyta jsem se poprvé setkal v roce 1998. Přítel mi půjčil knihu "Horse Owners Guide to Natural Hoof Care" od Jaime Jacksona. Četl jsem a doufal, že získám nové znalosti o kopytech, které by vylepšily moje podkovářské umění. Ta kniha mi dávala takový smysl, že jsem nemusel pochybovat ani o jediné větě, kterou Jaime napsal. Nějak jsem věděl, že to co čtu, je pravda. Rozhodl jsem se zkusit to se svým vlastním koněm a jeho výkonnost mě velice potěšila. Nikdy jsem nezamýšlel stát se "advokát bosonožství". Je jednodušší být součástí většiny a jít s proudem, ale jak jsem experimentoval s přirozenými kopyty, byl jsem tak ohromený skvělými výsledky, kterých se mi podařilo dosáhnout, že jsem přestal vidět potřebu podkov téměř okamžitě a nyní si už neumím představit situaci, ve které bych potřeboval nějakou podkovu přibít.
Podkovával jsem koně na veřejné stanici jezdecké stezky v horách severní Georgie. Majitele zaujala představa přirozené péče o kopyta, tak jsme se rozhodli, že vyzkoušíme, jak to bude fungovat u koní, kteří typicky nosí podkovy tloušťky mědáku a překovávají se každých 4 až 5 týdnů. Upravil jsem kopyta podle návodu Jaimeho a k našemu překvapení byli koně v pořádku. Tahle země je drsná, ale nadměrné obroušení, kterého jsme se obávali, se nekonalo. Koním vyrůstalo dostatek kopytní stěny, aby to stačilo a ještě nějaká navíc. Asi 18 jich bylo úplně v pořádku již od prvního dne, ale dalších 10 bylo příliš citlivých na to, aby byli ježděni v horách, protože jim chyběla přirozená konkávnost (výduť) a měli příliš plochá kopyta. Boty by těmto koním usnadnili přechodné stadium, ale jsem téměř vděčný, že jsem je tehdy neměl. Díky těmto deseti koním jsem se vydal na cestu učení toho, co s vámi budu sdílet v této knize.
Přečtení knihy "Horse Owners Guide to Natural Hoof Care" je dobrý základ k tomu, abyste se něco naučili z mé knihy. V ní Jackson ukazuje poznatky z vědy a z přírody, stojící za přirozenou péčí o kopyta. Podrobně popisuje způsob života a výživy koní, což je důležitější, než samotná úprava kopyt. Neustále jsem hledal nové způsoby, jak pomoci těm deseti citlivým koním. Hledal jsem na internetu, který je nabitý informacemi o bosonožství. Něco z toho je dobré a něco jsou jen nesmysly. Četl jsem další knihy a stále jsem studoval, přebíral jsem informace od kamarádů podkovářů a kopytářů a stále jsem upravoval kopyta koní každý den. Těch původních deset koní se uzdravilo a my začali kupovat chromé koně a rehabilitovali jsme je. Nyní upravuji kopyta zhruba 80 koním za týden. Hodně jsem se naučil, ale to jsem se dotkl pouze špičky ledovce. Každý den mi volají lidé z celé země, kteří hledají pomoc. Neexistuje žádný podrobný průvodce přirozenou úpravou kopyt, na které bych je mohl odkázat. Ovšemže další lidé přišli na způsob správné úpravy kopyt, ale pouze metodou pokus omyl, stejně jako já. Co potřebujeme je kniha, která detailně popisuje úpravu bosých kopyt, kde začíná, kde končí. Aby další lidé nemuseli opakovat moje chyby. To je můj cíl.
Tato kniha dá nováčkům bosonožství hodně výhod, které já neměl. Nicméně, zkušenosti nic nenahradí. Výuka úpravy kopyt se stává noční můrou, protože je nutné vzít v úvahu spoustu okolností. Žádná definice nebude fungovat, protože každé kopyto je jiné. Musíme se naučit vnímat, co se nám kopyto snaží říct. Naučte se vše co můžete a samozřejmě se učte ze svých chyb. Pokud kůň chodí po úpravě kopyt (trimu) hůře než před ním, tak jste něco udělali špatně. Snažte se přijít na to co a příště tu chybu už nedělejte.
Ze začátku jsem trimoval koně v jezdecké stáji v pondělí, aby měli celý týden na to se "vzpamatovat" z mé úpravy a byli v nejlepší kondici pro práci o víkendu. Jak šel čas, naučil jsem se trochu víc a začal jsem trimovat v pátek, protože jsem jim nyní uměl upravit kopyta tak, aby chodili lépe okamžitě po trimu. Uběhl další čas, naučil jsem se ještě víc a nyní je můžu trimovat kdykoli se mi zachce, obvykle o víkendu mezi vyjížďkami, protože jsou po trimu vždy naprosto v pořádku. Dokonce noví koně, kteří přijdou okovaní, mohou bez problémů začít pracovat bosí, jestliže jejich kopyta jsou celkem zdravá. Je to ta doba učení kdy jsem si razil cestu, kterou doufám, že čtenářům této knihy zkrátím nebo úplně ušetřím.
Jsem člověk od koní, ne vědec. Tahle kniha je psaná jednoduchými slovy, ale je určená lidem s praktickou znalostí koní a jejich kopyt. Předpokládám, že jste četli a porozuměli knize Jaimeho Jacksona, takže nemusím ztrácet váš čas opakovaným vysvětlováním. Velmi doporučuji všem začátečníkům, aby začínali pod vedením zkušeného profesionála, který úspěšně vytvořil mnoho zdravých bosých jezdeckých koní.


"Poškození, způsobené podkovou není tajemstvím. Věděli o něm už generace podkovářů v minulosti . Podle mého názoru poškozování zvířete, aby lépe vyhovovalo našim potřebám je od základu špatné."


Jsem proti používání přibíjených kovových podkov. Je velice dobře zdokumentováno, že zraňují kopyto způsobením kontrakce, umožněním bakteriální invaze a dochází ke značné ztrátě schopnosti absorbce otřesu. A co je horší, podkova zabraňuje přirozenému obroušení kopyta, jehož nadměrná délka pak způsobí, že na strukturu kopyta a na končetiny působí nepřirozené síly. Většina ochrany, kterou podkova nabízí, je stejně jen "v hlavách" lidí. Jak asi 6mm tlustá kovová obroučka kolem obvodu kopyta, může pomoci koni snést jízdu na kamenech o průměru 2.5 cm? Lidé beztak nezačínají kovat mladé koně kvůli bolesti kopyt. Lidé dávají podkovy na mladé koně ze strachu a ze zvyku. Bolest přichází později, poté co podkova oslabila kopyto. Koně byli velice úspěšně ježděni mnohem agresivněji, než jezdíme teď, nějakých 7000 let předtím, než byla vynalezena podkova. Podkovy jsou jednoduše špatný nápad a je čas, aby je svět překonal. Tato kniha nechce napadat podkováře. Nejdůležitější část jakéhokoli podkování je trim a tato kniha je o trimu. Podkovářský průmysl hledal a hledá náhrady za podkovy už desetiletí, ze stejného důvodu z jakého nemám podkovy rád já.
Nikdy nepochopím jak je možné, že se podkováři a kopytáři rozdělili na 2 válčící tábory, ale jsem zde, abych překlenul tuto propast. Všichni jsme ve stejném týmu. My všichni chceme to nejlepší pro koně. Je fakt, že výzkum divokých koní prozradil pár důležitých informací o koních a jejich kopytech a je také fakt, že povolaní podkováři jsou ti nejzpůsobilejší, aby uplatnili tyto informace k tomu, aby pomohli koním, jen kdyby věnovali čas na to, aby vyzkoušeli co se zjistilo.
Původně jsem začal studovat přirozenou péči o kopyta, abych zlepšil svoje vlastní podkovářské umění. Četl jsem každý kovářský a veterinární text, který se mi dostal do rukou, protože jsem měl tak málo informací o skutečném kopytě. Knihy o "bosonožství" a webové stránky byly prostě jen další možný zdroj informací o kopytech a k mému překvapení mi pomohly rozřešit většinu problémů s kopyty, se kterými jsem si nevěděl rady. Na této planetě není jediný podkovář, který by neměl v hlavě pár nezodpovězených otázek. My všichni se musíme hodně učit, to je jisté. Jestliže jeden podkovář vezme tuhle knihu a najde jediný střípek informace, která pomůže jednomu koni, potom můžu říct, že napsání této knihy stálo za to.
My, kdo zde praktikujeme přirozenou péči o kopyta, jsme zažili obrovské diskuse, živené nepochopením a faktem, že někteří veřejně známí lidé, kteří jsou velice slyšet, dělají velké chyby při úpravě kopyt a snaží se omlouvat způsoby trimu, které způsobují koním bolest. O tomhle tato kniha nebo přirozená úprava kopyt není. Vezměte si jakýkoli podkovářský text a najdete, že všude doporučují dlouhá období, kdy kůň není okován, aby se zotavil z následků dlouhodobého kování. V přirozené péči o kopyta jednoduše jdeme ještě o krok dál a dovolíme tomuto uzdravování pokračovat celý koňský život. Mezitím, používáme odborně přizpůsobené boty jako ochranu, když je terén příliš drsný vzhledem k současnému stavu nebo zdraví kopyt. Tak jednoduché to je. Jak uzdravování pokračuje, po čase je výsledkem kopyto, které potřebuje ochranu jen zřídka nebo vůbec ne.
Něco bych rád řekl veterinární komunitě o přirozené péči o kopyta. Zatímco špičkoví vědci v celém světě usilují o pochopení spletitosti mechanismu laminitidy a naviculárního syndromu, majitelé koní takové beznadějné naviculární problémy a proražení kopytních kostí doma léčí. Jak? Udržují kopyta dobře upravená a pokoušejí se svým koním poskytnout přirozenější způsob odchovu a krmení. Kdyby veterináři zdokumentovali některý z těchto případů a udělali vědecký výzkum směrem k přirozené úpravě kopyt, mohli bychom být u zrození nového věku objevování. Příliš mnoho výzkumů bylo provedeno na patologických kopytech, zatímco téměř žádné na skutečně zdravých. Jak máme vrátit patologická kopyta k normálu, když je ve skutečnosti tak málo známo o přirozeně zdravých kopytech? Jestliže budeme stále považovat za normální, že kopyto musí být chráněno železem od kontaktu se zemí, jak mohou být naše studia rehabilitace úspěšně dokončena?
Nesmíme se navzájem izolovat a musíme spolu vycházet a spolupracovat. Mnohokrát jsem slyšel lidi říkat, jak jejich veterinář a kovář nebyli schopní udělat nic, aby pomohli jejich chronicky schvácenému koni, zatímco přirozený přístup umožnil okamžitou úlevu a poté úplné uzdravení. Když budeme útočit na druhé, musíme očekávat, že se budou bránit. Potřebujeme se navzájem a je čas abychom se spojili a přišli přesně na to, jaká kombinace veterinární pomoci, úpravy kopyt a holistické pomoci dá nejlepší výsledky pro ten který kopytní problém. Pokud se od sebe izolujeme, bude to k naší škodě a jsou to koně, kdo bude trpět.
Já v žádném případě netvrdím, že všechno vím. Každý den tvrdě pracuji a učím se a můžu vám ukázat, jak podporovat téměř zázračné uzdravení kopyt. Ale pořád potřebuji svého veterináře a koně světa potřebují všechny podkováře, kteří pochopí co nejvíc o jejich kopytech. Dejme hlavy dohromady místo toho, abychom s nimi mlátili do zdi.


Podle překladu knihy PETE RAMEYHO
od Jany Skleničkové upravil Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia