Zamyšlení nad úpravami kopyt

a sukněmi na kopytech (flares)


Nalezl jsem na stránkách Tribe Equus velmi zajímavý článek, pravděpodobně od známé kopytářky a autorky zmíněných stránek Cindy Sullivan, Alice mi ho přeložila, bohužel se nepodařilo získat oprávnění k zveřejnění překladu, proto se budu snažit převyprávět obsah vlastními slovy i když zřejmě na úkor přesnosti informací.


Ten článek byl napsán ne jako nějaký návod jak postupovat, ani jako nějaká kopytní teorie, nemá za sebou žádný vědecký podklad a ani se NEBLÍŽÍ úplnému obrázku o přirozené péči o kopyta. Nevztahuje se k žádné specifické metodě. Je to souhrn myšlenek, založený na pozorování stovek koní, jejichž kopyta autor upravuje. Může (nemusí) to pomoci některým z vás, kteří nemáte možnost vidět stovky koní, si uvědomit širokou rozdílnost která existuje…ne všechno je špatné co tak na první pohled vypadá.
Méně důležité je to, jak jsou upravována kopyta koně, než jak kůň žije, pracuje a co jí. Nejde ani vytvořit nějaké přesné návody na úpravu kopyt, protože každý kůň je jiný stejně jako jeho prostředí, krmení, použití, zdraví, jeho minulost, atd. Všechno závisí na individuálních potřebách toho určitého koně V TU DANOU CHVÍLI.
Píše se zde:
"Trik nevězí ve vědění co dělat (to si přečtete v literatuře), ale spíš kdy to udělat. Všechno někdy funguje, ale nic nefunguje vždycky. Pokud něco selže byť na JEDNOM koni, pak to musí být považováno za nástroj, nikoliv za pravidlo.“


Studujte všechno, co můžete, choďte na kliniky a kurzy, čtěte knihy a webové stránky, vyslyšte cokoliv, co vám „experti“ chtějí říct, ale všechny rady hodnoťte kritickým pohledem. Uvažujte zda to tak opravdu tak funguje, porovnávejte s jinými názory, potom to vyzkoušejte a sledujte výsledky. Nepovažujte NIC za bernou minci bez ohledu na to, kdo to říká, nebo jak moc velkým úspěchem se holedbá.
Lidé by pro vás neměli být rozhodující autorita, rozhodující je kůň, jeho zdraví a divoký model kopyta.
Pravda o koních je v koni, ne v člověku.


Jste posedlí odstraňováním sukní? Je pak váš kůň bolavý? ZASTAVTE SE! Odložte rašpli!! Přemýšlejte!!!


Bojujete s něčím, co chápete jako sukně. Ale jsou jimi opravdu?


V odstavcích níže uvádí autor vlastní další termíny pro pojmenování některých deformací kopytní stěny, které je pomůžou odlišit. Pokud se totiž všemu bude říkat sukně, bude se se vším zacházet stejně a to by se nemělo. Příčiny a léčba jsou rozdílné. Pokud nesouhlasíte, je to v pořádku, ale aspoň o tom přemýšlejte.


Jeden z největších problémů, které kopytáři vídávají - poslední dobou víc a víc - jsou lidé, šílící ze sukní, ale vůbec nechápající, co to vlastně znamená. Sukně existují, ale existuje také (dorsální prohnutí přední části stěny ) prohnutá stěna ve špici, (směrové roztažení stěny) zesílená stěna a odchylky rozpínavosti kopyta (neboli „zvonovitost“).


Sukně jsou doprovázeny roztaženou a poškozenou bílou čárou ve čtvrtích. Jsou jiné než roztažená bílá čára ve špici, která způsobuje dorsální prohnutí běžně nazývané prohnutá stěna ve špici.
Nazýváme to jinak, protože příčina je jiná a tím i přístup k léčbě je jiný, než u jiných odchylek, které mnoho lidí nazývá sukněmi.
(V české podkovářské terminologii ani není vžitý název pro to, co se v anglicky mluvících zemích nazývá slovem flares a někteří kopytáři začali proto používat termín sukně, protože kopytní stěna má při ní tvar sukně vyztužené dole obručí. Bohužel je toto souhrnné označení pro prohnutou stěnu někdy zavádějící.)


Dorsální prohnutí přední části stěny – prohnutá stěna ve špici, je běžně spojována se zchvácením. Obvykle je doprovázena roztaženou bílou čárou v přední části kopyta, většinou v místě od 10 hodin do 2 hodin (tohle je popis místa podle ručiček na hodinách), ale může jít dále. Obecně taky znamená vytvoření lamelárního klínku ve špici, který je tvořen pojivovou rohovinou, která vyplní prostor mezi lamelami škáry přední části kopytní kosti a lamelami odtržené přední části stěny kopyta. Tento klínek slouží mnoha účelům, které ještě nejsou úplně pochopeny (v nejlepším případě spíše odhadovány), ale autor článku věří, že jeden z účelů je i kontakt se zemí (z mnoha důvodů) v oblasti, kde stěna ztratila schopnost nést zatížení. Jeho víra je založena na pozorování mnoha zchvácených koní a efektu zkoušení mnoha různých aplikací při trimu na tomto místě; odstraněním klínku, ponecháním klínku a všechno mezi tím. Podívejte se na stránku o schvácení na stránkách Tribe Equus pro více informací, jak toto uplatňuje.


Směrové roztažení – zesílená stěna, je místo kde určitá oblast stěny je silnější, než ostatní oblasti. Řekněme například čtvrtina špice od 12 hodin do 3 hodin. Bílá čára je kompaktní v celém rozsahu, ale může být trochu silnější v místě kde je silnější stěna, ale je stále zdravá. Shora tohle může vypadat jako sukně, ale je to vlastně vytlačená rohovina následující směr tlaku. Obecně se to vztahuje k něčemu jinému někde jinde v končetině a je to vyrovnáním nevyváženosti. Je to tam z nějakého důvodu…odstraňte to a odstraníte tím potřebnou oporu. No a variace tohoto může být i v mrtvém středu špice a bude to vypadat jako dorsální prohnutí pocházející od zchvácení, rozdíl je v tom, že bílá čára není roztažená a netvoří se lamelární klínek. Špalková kopyta to mohou mít. Nejjednodušší příklad lze nalézt v přetrvávající „hříběcí špičce“, kterou hříbata mají po určitou dobu ve svém ranném mládí. To je vysloveně účelová odchylka, ale je tam z určitého důvodu, bílá čára je kompaktní a zkušení kováři a kopytáři vědí, že ji mají nechat na pokoji až do doby, kdy ji hříbě už nepotřebuje.


Odchylka v rozpínavosti kopyta (zvonovitost) je něco, co také vídáváme čím dál častěji. Zvláště, když lidé odstraňují sukně tím, že zeslabují a zkracují kopytní stěnu ve snaze o ideální tvar kopyta a brání jí tak v kontaktu se zemí ve snaze „řešit sukně“. Je to výsledek nedostatku pevnosti zeslabené stěny a s tím související tvarové nestability, obzvláště v distální (dolní) 1/3 kopytního pouzdra. Když kopytní kost při došlapu poklesne a struktury v dolní části kopyta jsou stlačeny, roztahující se směrem ven. Když je stěna zeslabená rašplí, nebo dlouhodobou absencí kontaktu se zemí, není dostatečně silná k omezení přílišného roztažení. Vzniká zploštění plochy chodidla a odchylky v siluetě kopytního pouzdra, začínající v místě, kde je stěna příliš tenká a pak pokračující dolů.
Krátkodobá funkce této zvonovitosti je roztažení chodidla směrem ven jak se kopyto zplošťuje a tím se pokouší nahradit ztrátu podpůrné hmoty v kontaktu se zemí, obvykle odpovídající tloušťce odstraněné stěny. Jinými slovy, kůň má průměr kopyta „x“ palců, aby byla nesena jeho váha a vy odstraníte čtvrt palce stěny kolem dokola, pak ztráta podpory činí půl palce mezi jakýmikoliv dvěma protějšími body podél obvodu, po kterých kůň nemůže chodit. Chodidlo se zplošťuje a povrch chodidla se roztahuje, čímž je podpůrná plocha přechodně dosažena, ale pak ostatní struktury vnitřní i vnější jsou stlačeny, protože tohle není jejich funkce. Mohou tohle dělat krátkou dobu, ale časem se vážně poškodí. Pokud váš kůň ale má takovou formu přirozeně a je zdravý a nemá problémy s pohybem, pak v tom nezkoušejte hledat problém.


Někdo věří, že chodidlo je nejdůležitější nosná konstrukce kopyta, ale nikoli autor článku. Nevěříte mu? Podívejte se na kterýkoliv obrázek kopyt divokých koní, vidíte nějaké bez stěn v kontaktu se zemí? Stěny bez využití? Chodidlo může fungovat jako plnohodnotná podpora po omezenou dobu bez negativních dlouhodobých účinků, pokud to je třeba, ale to je odpovědí na určité problémy a podmínky a rozhoduje se o tom kůň. Nejenže je to dlouhodobě škodlivé, ale také nezodpovědné hodit koně dolů na chodidla ve jménu „řešení sukní“ nebo nějakého jiného člověkem diktovaného budoucího cíle. Pro chodidlo NENÍ přirozené být PRIMÁRNĚ nosné na poměrně rovném povrchu, vyjma některých částí vnějšího okraje chodidla asi 1cm nebo méně na vnitřním okraji bílé čáry, a to jen za určitých podmínek. To ale neznamená, že by chodidlo nemělo být stimulováno dotykem se zemí, jen by nemělo došlapovat jako první.
I chodidlový mozol, který je také třeba dále definovat, je dočasný a neustále se měnící. Existuje mozol a pak také něco, čemu se dá říkat třeba chodidlový val, nebo ochranná vrstva. Jsou odlišné a kopyto by mělo být jinak ošetřováno v závislosti na tom který typ to je.


No, ale přesto má logiku i ideologie „chodidlo je primární nosnou konstrukcí kopyta“. V přírodě kůň zřídkakdy chodí po plochém povrchu a chodidlo vždy čelí tlaku od země, ať už jsou to kameny nebo kopyto nořící se do měkkého podloží. To ale nepopírá zapojení kopytní stěny, která došlápne první anebo ve stejnou chvíli ve vztahu ke kterékoliv části chodidla.
Pokud si ve svých úvahách skutečně chcete udělat komplikace, zvažte tohle: Pokud kůň došlapuje patkami napřed - a mnozí věří, že k tomu v poslední fázi došlapu má docházet - pak první nedopadne chodidlo, ale je to střelka a patková stěna. Poté, když pohybující se kůň „překlopí kopyto“, zbytek kopytních struktur se zapojí v různých stupních zátěže v závislosti na terénu a tělesné mechanice jedince.


Struktury kopyta jsou stvořeny tak, aby fungovaly v harmonii s každou strukturou, aby měly určité procento „náplně práce“. Když jde všechno dobře, nic není příliš namáháno. Ale jeden z nejvíce fascinujících prvků stvoření přírody je to, že pokud je jedna struktura poškozena, ostatní struktury se mohou, a budou, rychle adaptovat aby mohly převzít zátěž na dobu, než je poškození opraveno.


Takovým příkladem tohoto procesu je prasklina ve čtvrti, s následným rychlým zbytněním nebo výstupkem na chodidlu v blízkosti praskliny, někde mezi prasklinou a střelkou. Někdy na té straně rychleji poroste rozpěrka a vlastně převezme úlohu nesení váhy, kterou poškozená stěna ve čtvrti již nemůže zajišťovat. Když pak přijdou lidé a odstraní tyhle „výstupky“ anebo sníží rozpěrku bez úvahy o tom, že tento stav je pro dočasný, ale velmi důležitý účel, pak je celá oblast přetížená a dále oslabovaná. Následné z toho vyplývající nepohodlí pak nutí koně přenášet váhu z této strany kopyta, přetěžuje tím ostatní oblasti a to zakládá na celou škálu jiných problémů – otlaky, „sukně“ na druhé straně, a možná i zbytnění/zesílení rozpěrky nebo chodidla v tom místě, které je také odsouzeno k odstranění nebo omezení kopytářem s dobrým úmyslem. Co má dělat kůň??? (Respektovat anomálie v utváření kopyta a brát je jako vodítko pro úpravu lze ale pouze u koní, u kterých se kopyto vyvíjí přirozeně. To především znamená koně bosého a s dostatečným množstvím pohybu.)


Často autor článku vídá koně se sukňovitými, rozpraskanými, rozštěpenými, strašlivě vyhlížejícími zanedbanými kopyty, kteří spokojeně klušou po štěrkových cestách když přibíhají do stáje na první trim po dlouhé době a ne všichni z nich chodí po chodidlech. V mnoha případech zatěžují ty poškozené stěny a chodí dobře. Jsem naopak překvapený, když vidím množství koní se zodpovědnými majiteli a pečlivými kopytáři/podkováři, kteří pilně „pracují“ na ideálním tvaru, kteří pak nemohou udělat jediný zdravý krok ani na minimálních kamíncích. Možná jste v tomhle psaní našli něco k zamyšlení, co by pomohlo vyřešit situaci u vašeho koně. Zcela určitě by sukně měly být adresovány, ale buďte si jisti tím, co vidíte a náležitě s tím naložte. Všechno co se odlišuje od přímé linie kopytní stěny, není „sukně“.


Pamatujte taky na to, že to co vidíte na kopytě, obzvláště „sukně“, má velmi pravděpodobně původ někde jinde v těle. Často to, co vidíte na kopytě je projevem nerovnováhy ve výživě, množství pohybu nebo svalovou, vazivovou, kloubní či kosterní záležitosti způsobující nevyvážený pohyb. Kopyto zkrátka vyvažuje tyhle nerovnováhy. To znamená, že se musíte věnovat nejdřív těmhle záležitostem dříve než odstraníte všechnu tu kompenzační podporu, kterou si kůň na svých kopytech vytvořil, i když se vám nelíbí, jak to vypadá! Ten kůň ji může POTŘEBOVAT, tu otravnou nehezkou sukni…i kdyby jen na krátkou dobu. Takže se UJISTĚTE, že nejste příliš omezeni pozorováním kopyt, musíte od kopyta taky vzhlédnout a vzít v úvahu celé tělo.


Nakonec autor článku říká myšlenku, kterou jsem i já měl dlouho v hlavě, jen o ní stále pochyboval, cituji:
„ V souvislosti s „rehabilitačním trimováním“ vás lidi prosím: nikdy, VŮBEC nikdy vědomě neobětujte současné pohodlí koně za nějaký cíl v budoucnu. Koně svá kopyta posilují časem, terénem a opotřebením. Zařiďte jim příhodné životní podmínky a prostřednictvím životního stylu a vaší kritické analýzy umožněte koni Vám sdělit, co trimovat DNES a doveďte tak koně ke zdravým, pevným kopytům. Kůň nemá žádné hodinky, vnímá čas jinak než my a nejdůležitější je pro něj současnost. Pokud se uvolníte a naučíte se vnímat, co vám naznačuje růstovými vzory na jeho kopytech, pak se nebude kůň muset posouvat od problémů, které měl když jste se s ním setkali, k problémům, které má od vašich pokusů mu pomoci. Naslouchejte vašemu koni a pokud váš kůň kulhá…říká „ne“…a pokud ten kůň říká „ne“…nedělejte to.“

(Jiná situace nastává, když kůň už má nějaký závažný problém z dřívější doby a kulhá vlivem nevhodných úprav kopyta. Potom nelze mluvit o obětování pohodlí koně, léčba někdy vyžaduje razantní zásah. I v tomto případě by jsem se ale raději vyvaroval náhlých velkých změn tvaru a funkce kopyta, když je to možné.)


Trvejte na osobní odpovědnosti. Existuje mnoho lidí, kteří uveřejňují informace, aby Vám pomohli se naučit víc o přirozené péči o kopyta. Všichni mají nějaké dobré informace a některé vynikající názory. Na vás je ale odpovědnost za naučení se a zhodnocení všech těchto informací před tím, než je budete aplikovat na vašeho koně, nebo jakýchkoliv koní ve vaší péči. Pokud to nefunguje, nebo se stav vašeho koně zhorší proto, že jste zkoušeli něčí teorii, není to chyba té teorie, ale vaše. Zastavme tu obviňovací hru. Vy jste se rozhodli, že bude dobré tak postupovat, a nebylo to správné, ne na vašem koni, ne teď. Poučte se z toho, omluvte se svému koni a odpoutejte se od toho. Každý chybuje. Vy jste ten, kdo dělá rozhodnutí za vašeho koně, takže zodpovědnost je vaše. Každý kůň je jiný a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého…dokonce to, co funguje u tohoto koně DNES, nemusí fungovat u stejného koně ZÍTRA. Pokud chcete rychlý návod krok za krokem na to, co vždycky funguje…no, tak to promiňte, ale jste na špatné adrese.


Podklady k tomuto článku byly převzaty z překladu od Alice Trägerové
ze stránek www.tribeequus.com.

Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia