Diagnostika kulhání u koní


Kůň jako ortopedický pacient Fyziologické základy kulhání koně

Kůň nás okouzluje svou ušlechtilostí, silou a především ladností svých pohybů. Jde o mohutné zvíře, které bylo šlechtěno k tomu abychom měli užitek či potěšení především z jeho pohybu. To je také základ toho, že právě u koně (zvířete zrozeného k běhu) je funkčně disponovaný pohybový aparát vystaven vysokým nárokům. Ovšem je třeba si uvědomit, že toto zvíře bylo původně stvořeno k volnému pohybu v odkrytém terénu. Chcete-li k určitým tělesným proporcím se kůň v průběhu času vyvinul (jak praví evoluční teorie) a nám je známější pouze poslední úsek tohoto vývoje, který začal asi před 4000 lety procesem zvaným domestikace. Člověk od té doby koně přetváří k obrazu svých potřeb. Tedy k vzhledu, který se mu právě jevil nejvhodnější pro jeho účely. Tak potkáváme koně více či méně ušlechtilé. Mluvíme o koních chladnokrevného či teplokrevného typu, různého vzrůstu charakteristickému pro určitá plemena (koně, pony, miniaturní plemena) atd. Potom nám zůstane jenom zobecňující fakt, že pouze zdravý kůň může podat nárokované výkony.

O poruchách pohybového aparátu koní bylo v tomto, v Českých zemích, nejoblíbenějším koňařském časopise popsáno poměrně mnoho. Často byla též probrána onemocnění, se kterými se mnohdy chovatel za svůj život nepotká. Je zřejmé, že takových zajímavých témat nás na těchto stránkách také čeká dost a dost. Ne druhé straně se asi každý majitel či trenér koně potkal s kulháním svého svěřence, které potřeboval řešit. Problémy pohybového aparátu, v závislosti na využití koně, mohou zabírat více než polovinu veterinární péče. Bohužel jsem měl případ, když tři celkem zdatní chovatelé svorně popisovali kulhání na úplně jinou končetinu než jsem tvrdil já jako přivolaný veterinář. I to se může stát… V takových případech je nutno prokázat kde je problém (okamžitý důkaz je možný například vyblokováním bolesti injekčně svodným znecitlivěním) a stanovit diferenciální diagnózu. Tedy kde se problém nachází a co je jeho příčinou. Pokusíme se proto věnovat diagnostice a prevenci kulhání obecně v krocích:

  1. stanovíme končetinu, na kterou kůň kulhá,

  2. lokalizujeme místo odkud bolestivý proces pochází,

  3. stanovíme základní principy jak řešit už vzniklé problémy pohybového aparátu, které se vyskytují nejčastěji a co je podstatně důležitější, jak jim předcházet. Několik praktických tipů a rad se může vždy hodit…


1. Na kterou končetinu kůň kulhá?


Na poškození pohybového aparátu odpovídá kůň v klidu zaujímáním vadných postojů a držení končetiny, v pohybu projeví své onemocnění kulháním. Nejdůležitější součástí ortopedického vyšetření je posouzení koně v pohybu společně s provokačními zkouškami a diagnostickými injekcemi.

Postup ortopedického vyšetření zahrnuje:

Posouzení v klidu, posouzení v pohybu, provokační zkoušky, klinické vyšetření, diagnostické znecitlivění, zobrazovací vyšetření (rentgenologické, sonografické), další zvláštní vyšetření dle potřeby a diagnózu, ze které pak vyplyne prognóza(předpověď dalšího vývoje onemocnění) a návrh léčby.

Při posouzení v pohybu necháme koně odvést od sebe, otočit a navést na sebe, pak následuje posouzení koně z boku. Koně předvedeme na tvrdém a měkkém (hlubokém) podkladu, na ruce v kroku a klusu, na lonži v kroku, klusu a cvalu, pod sedlem, případně v zápřeži (např. sulce). Zvláště se pak snažíme o přiměřenost ruchu koně. Např. kůň projevuje v klusu kulhání určitým způsobem a je důležité si uvědomit, že v příliš rychlém či pomalém klusu budeme zjišťovat různé artefakty.

Při posuzování v pohybu se soustředíme na předvádění končetin, došlap, bolestivost v obratech, rozložení pohybového cyklu a způsob předvedení končetiny ve fázi kmitu (oblouk končetinou opsaný). Oblouk, který končetina opisuje, vyjadřuje prostorový rozměr pohybového cyklu a je sousední končetinou rozdělen na svou přední a zadní část. Pokud je rozdělení stejnoměrné, je kůň zdráv, pokud je rozdělení nerovnoměrné, kulhá.

Na poškození pohybového ústrojí odpovídají koně kulháním nebo poruchou pohybu. Vadné chody se vyznačují strouháním, stíháním, ploužením, rotací atd.

Kulhání je porucha průběhu pohybu na jedné končetině, přičemž se jeho příčina nachází někde na postižené končetině.

Rozlišujeme kulhání ve fázi podpěru, ve fázi kmitu a smíšené kulhání.

Jako první krok je důležité poznat, na kterou končetinu kůň kulhá. Pakliže se jedná o poruchu pohybu může jít o bilaterální kulhání.

Kulhání ve fázi podpěru je dáno bolestivostí v době kontaktu končetiny se zemí, kdy je patrná a slyšitelná asymetrie pohybu končetin, a klasifikuje se do 4 stupňů:

  1. stupeň: rozpoznatelný na základě pohybu hlavy a zádi. Kůň v kroku nekulhá,

  2. stupeň: jednoznačně patrný už v kroku (mírné, střední a silné kulhání),

  3. stupeň:nosní okraj není zčásti zatěžován,

  4. stupeň: končetina není zatěžována.

Bolestivost ve fázi podpěru způsobuje, že přenesením hmotnosti (odlehčovacím pohybem) je nemocná končetina odlehčena. V pochopení odlehčovacího pohybu spočívá rozpoznání kulhání ve fázi podpěru. Odlehčovací pohyby však mohou vzbudit dojem dalšího kulhání, a proto musíme být schopni rozlišit pravé kulhání ve fázi podpěru od kulhání nepravého, zdánlivého.

Kulhání ve fázi kmitu způsobuje bolestivost nebo mechanické překážky a projevuje se buď zkrácením nebo prodloužením přední části pohybového cyklu. Může být mírné, střední a silné.

Kulhání smíšené je poruchou průběhu pohybu, jak ve fázi podpěru, tak ve fázi kmitu a může být také mírné, střední a silné.

Porucha ohybu (pohybová porucha) je narušení pohybového cyklu jednoho nebo obou párů končetin. Patologický proces postihuje pohybový aparát komplexně (hlava, krk, trup, končetiny). Pohybuje se totiž celá kostra spojena klouby pomocí vazů, šlach a svalů do jednoho komplexu harmonie celého koňského těla. Typickým příkladem onemocnění, které se projevuje bilaterálním kulháním, je podotrochleóza (u dostihových trenérů familiárně navikulárka). Pozn.Jde o časté onemocnění teplokrevných koní s poškozením člunkové (střelkové) kosti a s ní souvisejícího kladkového aparátu, po kterém klouže hluboký ohýbač prstu.

Snahou všech ortopédů bylo vhodným způsobem změřit kvalitu pohybu v zájmu stanovení diagnózy a kontroly léčby.

Při posuzování kulhání ve fázi podpěru se zpravidla vyšetřující dívá na hlavu. U zdravého koně poklesává hlava při každém došlapu střídavě pravé a levé hrudní končetiny stejnoměrně hluboko (v kroku je amplituda pohybu větší než v klusu). Kůň kulhající ve fázi podpěru se snaží postiženou končetinu co nejdéle odlehčit na jedné straně delším a rychlejším poklesem hlavy při došlapu zdravé končetiny (silnější dopad-úder) a na druhé straně menším poklesem i aktivním přizvednutím hlavy při došlapu postižené končetiny. Rozdíl je tak velký, že na jedné straně hlava pouze klesá a na druhé pouze stoupá.

V klusu nese zdravý kůň hlavu ve vztahu ke kohoutku ve stále nezměněném držení, takže hlava vyjadřuje spíše pohyb trupu. Při kulhání ve fázi podpěru se díky tomu pokles hlavy zvýrazní.

Zrychlení pohybu hlavy na zdravé straně je větší, kůň dopadá s větší vahou na zdravou stranu a zároveň se i větší silou odráží.

Na pánevních končetinách se vyšetřující orientuje podle pohybu zádi. U zdravého koně se kyčelní hrbol ve fázi podpěru v kroku zvedá do středu-nejvyšší bod (rozsahu pohybu kyčelního kloubu vertikálním směrem), v klusu klesá do středu-nejnižší bod. Při srovnání pohybu kyčelních kloubů u zdravého koně v klusu ve fázi podpěru tak dochází ke stejnoměrnému poklesu a stejně silnému odrazu. U koně kulhajícího ve fázi podpěru v klusu zdravá končetina silněji dopadá a silněji se odráží (silnější prostoupení spěnkového kloubu), kyčelní kloub je na začátku fáze kmitu výš. Kulhající končetina dopadá menší intenzitou a rovněž se s menší vehemencí odráží (menší prostoupení spěnkového kloubu), kyčelní kloub je na začátku fáze podpěru hlouběji. Kyčelní hrbol se na konci fáze podpěru nachází na zdravé straně výše na nemocné hlouběji. Když od nás takový kůň v klusu odchází je to výraznější cyklický pohyb zdravé končetiny nahoru a dolů (up and down).

Je jednoduché pochopit, že příčinou kulhání ve fázi podpěru je bolestivost, ke které dochází v průběhu zatížení končetiny. Bolestivý proces nutí koně, aby méně zatěžoval postiženou končetinu, což zajistí přerozdělení zátěže. Více zatíží druhostrannou končetinu a jednu z druhého páru končetin (na druhý pár končetin se přenáší váha vždy diagonálním směrem). Přerozdělením hmotnosti na druhý pár končetin při kulhání ve fázi podpěru vyvolá vyrovnávací pohyby. Těmito pohyby mezi hrudními a pánevními končetinami se může kulhání zaměnit, takže musíme umět rozlišit skutečné kulhání od zdánlivého (nepravého). Pochopení vyrovnávacích pohybů je předpokladem rozpoznání kulhání.

Skutečné kulhání má dáno své místo vzniku,tzn., že příčina kulhání je lokalizována na jednu končetinu, na dvě sagitální nebo dvě diagonální končetiny, které kůň ulevuje. Jedná se o pravé kulhání ve fázi podpěru s primární příčinou kulhání.

Při zdánlivém kulhání (nepravém kulhání) primárně narušená končetina jednoho páru vyvolá dojem onemocnění další končetiny z druhého páru.

Existují určitá pravidla přerozdělení zátěže mezi hrudními a pánevními končetinami, které vedou k odlehčení končetiny s kulháním ve fázi podpěru. Odlehčovací pohyby probíhají buď po diagonální ose (diagonální kulhání) nebo sagitální ose (sagitální kulhání - postihující končetiny ležící za sebou).

Právě toto zdánlivé kulhání může způsobovat vyšetřujícímu přetrvávající problémy. Totiž tím, má-li se rozhodnout, zda má být u koně vyšetřena přednostně hrudní nebo pánevní končetina.

Skutečné a zdánlivé kulhání můžeme s jistotou odlišit jen diagnostickým znecitlivěním. Podaří-li se vyblokovat primární kulhání, musí také vymizet sekundárně tímto kulháním vyvolané nepravé kulhání. Pokud k tomu nedojde, tak se jedná o další pravé kulhání.

Tento fenomén byl vyšetřován dvěma plně automatizovanými optoelektrickými metodami. Zjistilo se, že existují dva odlišné mechanismy odlehčovacích pohybů podle toho, zda skutečné kulhání vychází z hrudní nebo pánevní končetiny.

Za předpokladu skutečného kulhání na pánevní končetině se kůň zbavuje bolestivosti poklesem hlavy! Páka se přenáší zezadu do předu po přímé diagonále, tzn. Z té strany, na kterou vzadu kůň kulhá, na protější hrudní. Např. kulhá-li kůň na levou pánevní končetinu, klesá ve fázi podpěru hlava při dopadu na levou pánevní končetinu a pravou hrudní a díky tomu se zdá, že kůň kulhá na levou hrudní.

Za předpokladu kulhání ve fázi podpěru na jednu pánevní končetinu se kůň snaží poklesem hlavy přenést váhu přes přímou diagonálu na hrudní končetiny. Pokud se tedy vpředu objeví kulhání, jedná se vždy o kulhání sagitální. Kulhání ve fázi podpěru I. a II. stupně dostačuje k tomu, aby vyvolalo nepravé kulhání na sagitální hrudní končetině.

Koně se skutečným kulháním na hrudní končetině to nemají tak jednoduché, protože, jak je známo, vzadu se žádná hlava nenachází. Kůň tedy odlehčuje zepředu dozadu zpravidla přenesením váhy přes nepřímou diagonálu (nemocná končetina se na této diagonále nenachází). Např. kulhá-li kůň na levou hrudní, dopadá silněji na pravou hrudní a současně na l evou pánevní. Pro vznik nepravého kulhání na pánevních končetinách je nezbytné kulhání ve fázi podpěru II. Stupně na hrudních.

Když se objeví nepravé kulhání na pánevních končetinách, jedná se vždy o diagonální kulhání.

Další možností kulhání,se kterou se běžně setkáváme je kulhání falešné. Skvělým příkladem je kulhání koně na hrudní končetinu když se v kontaktní oblasti obřišníku nachází plísňové onemocnění (např. trychofytóza). Kůň pak po nasedlání může vykazovat kulhání II.-III. Stupně… Proto nakonec povzbudivý příklad ze života. Nesmějte se, už jsem takových případů potkal více. Naposled asi před třemi týdny, ale nejhorší případ kulhání III. stupně jsem viděl v Anglii v dostihové stáji, která čítá každým rokem hned několik adeptů pro nejtěžší překážkový dostih na ostrovech (trenér. Su Smith, stabilně kolem pátého místa v řebříčku překážkových trenérů). Kůň byl ráno po osedlání pro ranní práci vyveden z boxu a nebyl schopen udělat téměř krok. K cennému zvířeti byl okamžitě přivolán veterinář a překvapení bylo o to větší, že kůň po vyvedení z boxu tentokrát téměř nekulhal... konec dobrý všechno dobré. Takže nevěšte hlavu i tak zkušeným koňařům se to stát může. Pozn. Kůň se asi za měsíc a půl po uvedené příhodě zabil v přípravném dostihu pro Velkou národní ( Velkou Liverpoolskou).


2. Ortopedické vyšetření kulhajícího koně
Kde na končetině je problém vyvolávající kulhání
a co tento problém představuje?


Nehledě na několik výjimek, u pacienta předvedeného s kulháním není možná blesková diagnóza, objasnění příčiny kulhání vyžaduje spíše podrobné vyšetření, které bazíruje v podstatě na anamnéze (historii vývoje procesu kulhání), posouzení v pohybu a provokačních zkouškách, klinicko-ortopedickém vyšetření, diagnostických injekcích, na rentgenologickém a sonografickém vyšetření atd.

V případě, že se jedná o chronické (delší dobu trvající kulhání) nebo kulhání s větší závažností je dobré postupovat standardně, systematicky a jednotlivé kroky vyšetření dokumentovat.

Členění vyšetřovacího postupu:

  1. nacionále……………………pro opakovanou identifikaci

  2. anamnéza …………………..rizikové skupiny

  3. krátké interní vyšetření……..kulhání jako výraz interního onemocnění (možný nervový deficit jednotlivých nervů, nebo celkový deficit např. ataxie)

  4. posouzení v klidu…………..biomechanika, odlehčování končetin

  5. posouzení v pohybu………...kulhání

  6. posouzení končetiny………..patologické změny

  7. diagnostické znecitlivění…...spojitost kulhání-patologická změna

  8. rentgenologické vyšetření….především nález na kostech

  9. monografie…………………nález na měkkých tkáních

  10. možné další technicky náročnější vyšetřovací postupy

  11. diagnóza

  12. prognóza

  13. návrh terapie

Přesné převzetí nacionále není samoúčelné, ale slouží následujícím aspektům:

  • umožňuje opětovnou identifikaci ve sporném případě,

  • upřesňuje hodnotu zvířete podle stáří (ve sporných případech lze zjišťovat dle zubů),

  • odhaluje slabiny specifické pro plemeno, druh vykonávané práce (nemoci typické pro typ pracovního využití koně). Např. zranění šlach přední končetiny: v rychlosti pracující cvalová kůň v dostihovém tréninku si poraní šlachu povrchového ohýbače, v těžkém tahu pracující chladnokrevník šlachu hlubokého ohýbače a dostihový klusák mezikostní sval…

Anamnéza:

  • začátek

  • průběh

  • celkové příznaky

  • zvláštní příznaky (zduření poranění atd.)

  • kulhání nebo porucha pohybu (oboustranné kulhání)

  • specifické příznaky

  • byl kůň již léčen?

  • poslední podkování, předchozí onemocnění např. tetanus, schvácení, černé močení...

Krátké interní vyšetření
Vyjádření o chování zvířete.Vyjádření k celkovému zdravotnímu stavu- je kulhání ovlivněno interním onemocněním, jedná se o neurologické onemocnění nebo o neurologickou komponentu. Posouzení eventuálního rizika narkózy…

Posouzení v klidu
Vyjádření k biomechanickým vlastnostem pohybového ústrojí, včetně krku, hřbetu, zádi. Údaje o odlehčování, vystavování končetin. Posouzení postoje, postoje prstů, os prstů a tvaru kopyt zepředu, ze strany, zezadu.

Posouzení v pohybu
Předvedení na ruce na tvrdém rovném podkladu, v přímém směru, v obratech.
Předvedení na měkké půdě (zejména při vyšetření kulhání ve fázi kmitu).
Pohyb pod jezdcem (problémy s hřbetem, problémy s krkem a s chováním, problémy jezdce tzv. kulhání z ruky či uzdy).

Kulhání pracovní definice - "Kulhání je porucha ve fyziologickém průběhu pohybu jedné končetiny."

Bilaterální kulhání - oboustranná porucha pohybu, pracovní definice "Porucha pohybu je poruchou ve fyziologickém průběhu pohybu obou končetin jednoho páru." Např. bolestivost na obou předních končetinách při podotrochleóze či schvácení.

Posouzení v pohybu
Zepředu, z boku, v obloucích

Předváděcí oblouk
Křivka pohybu kopyta během jednoho pohybového cyklu. Předváděcí oblouk je nezávislý na dorzálním úhlu kopyta (GIRTLER - 1995) -to se uvádí ve spoustě knih nesprávně.
Jak to ve skutečnosti je uvádí poslední vydání knihy ADAMS´ LAMENNESS IN HORSES (Ted S. Stashak ) Na druhé straně někteří dostihový trenéři věří, že kůň bude mít delší krok když bude mít ostřejší uhle kopyta, nebo kopyto delší. Bohužel i to je kontraproduktivní uvažování, protože jediný podstatný výsledek jejich počínání (či počínání jejich podkováře) bude nadměrné přetěžování kloubů a ještě větší vazů a šlach spodní části končetiny. Pohyb končetiny je ve skutečnosti dvouvrcholový oblouk.

Nastupování
V kroku nastupování probíhá rovně nebo nejdříve na patky, či boční nebo vnitřní část kopyta, nebo dokonce přední okraj.

Vyšetření příčin kulhání

Provokační zkoušky (ohybové zkoušky)
Hrudní končetina:

  • Ohybová zkouška kloubů prstu

  • Ohybová zkouška v oblasti karpu

  • Klínová zkouška

  • Obrácená klínová zkouška

  • Extenzní a flexní (natažení a ohnutí) zkouška ramene

Pánevní končetina:

  • Ohybová zkouška kloubů prst

  • Ohybová zkouška hlezenního(špánková), kolenního, kyčelního kloubu

  • Vychylující zkoušky na kyčelní klouby

Vyšetření končetin

Vyšetřují se všechny končetiny, začíná se na končetině, na kterou kůň kulhá a vyšetření končí v oblasti zádě a krku.
Vyšetření začíná na kopytě a pokračuje směrem nahoru nehledě na zjištěné nálezy.

Posouzení pulzace tepen se provádí na zatížené končetině ve spěnce nebo nad spěnkovým kloubem na prstních tepnách.

Podkování

Podkování je biomechanický zákrok, který může změnou postoje velmi dobře "aktivovat" dlouhou dobu existující artrotické změny. Často je vidět, jak pouze podkovář přizpůsobí kopyto podkově. Toto podkování se pak dá přirovnat k násilnému obutí příliš těsné boty.
Je nutné si klást též otázky jako: je podkování přizpůsobeno využití koně? Nejčastější chyby? Podkova - příliš úzká, příliš krátká, zarostlá, s ozuby, příliš malá...
Umístnění podkováků, polohu nýtů, krvácení (praskliny, rozštěpy, doupata).

Dále posoudíme jednotlivé oblasti končetiny pomocí maximálního počtu smyslů: začneme adspekcí, tj. pohledem hodnotíme tvar (deformace), velikost (zvětšení-otok, zmenšení- atrofie), palpací, tj. pohmatem změny teplotní, vlhkostní, atd. Při každé oblasti musíme pamatovat na její charakteristické onemocnění a jejich pravděpodobnost (četnost) výskytu. Např. nejčastější zlomenina dostihové dráhy je zlomenina sezamské kosti spěnkové, nejčastěji zlomená kost ze sedmi karpálních kůstek je v této oblasti třetí karpální kost. Potom jako další krok doporučíme dle dosavadních zjištění specializované vyšetření jako je rentgenologické (pro kosti) či sonografické (pro měkké tkáně). Je jasné, že bez rentgenologického potvrzení zlomeniny si nemůžeme být jisti, že je kost zlomena a už vůbec nelze stanovit prognózu či správnou léčbu.

Na základě anamnézy, výsledků klinického vyšetření a lokalizace se snažíme stanovit pořadí diferenciálních diagnóz, abychom v následném kroku mohli účelně využít další diagnostické metody.

Jak jsme výše nastínili má každá oblast svá specifická onemocnění a popsání jednotlivých problémů by si vyžadovalo samostatné pojednání či článek. Ovšem na druhé straně lze v podstatě všechna onemocnění přiřadit do jedné z následujících kategorií:

V   askulární proces
I    nfekční
T    raumatický
A   nomalie
M   etabolický
I    diopatický
N   eoplazie
D   egenerativní

Uvedená memotechnická pomůcka nám pomůže neopomenout některou z kategorií, ze kterých každá má poněkud lišící se následky ve formě prognózy a terapie.

Procesy VASKULÁRNÍ

Jde o poškození cévního systému, tj. krevního a mízního oběhu. Např. pracovní diagnóza zní intermitentní kulhání na pánevní končetinu a příčinou může být vmetek (krevní sraženina) z tepny, která sem přivádí krev. Dalším typickým příkladem je chronická flegmona (sloní noha) na pánevní končetině v důsledku porušení mízního oběhu.

Procesy INFEKČNÍ

Tady nacházíme příčinu v infekčním agens, které prolomilo bariéry obranyschopnosti organismu (viry, bakterie, plísně, parazité).

Procesy TRAUMATICKÉ

Jde o procesy vzniklé zraněním. U sportujících koní je to nejpočetnější skupina.

ANOMÁLIE

Jsou procesy většinou vzniklé vývojem či vývinem, čili vrozené nebo získané. Takže hříbě se narodí s pěti nohami. Tady lze pomoct chirurgicky. Horší je to když některá končetina chybí. Ovšem mnohem častěji se setkáváme s postojovými deformacemi hříbat, které mají též svá specifická řešení.

Procesy METABOLICKÉ

Například z nedostatečné či abnormální vyživovací schopnosti v dané oblasti či struktuře (nedostatečné vyživování šlachy v důsledku centrálního přehřátí vede k vzniku centrální nekrózy a tím vede ke snížení rezistence šlachy v tahu). Onemocnění metabolické často souvisí s nadměrným či nedostatečným příjmem některých živin např. nedostatek mikroprvku mědi v krmivu matky v poslední třetině březosti má vliv na vývin chrupavek a když je spojeno s relativním nedostatkem tohoto prvku do prvních let, může mít podstatný vliv na vývoj osteochondrózy (OCD), tj. onemocnění kloubních chrupavek. Nedostatek biotínu (vitamínH) se může projevit na špatné struktuře rohoviny kopyta, zvláště když je spojen s nedostatkem esenciálních aminokyselin, síry a špatným ošetřováním či nevhodným klimatem.

Procesy IDIOPATICKÉ

Jde o skupinu kde zařadíme procesy, kterých příčinu na základě našich vyšetření nelze stanovit. Bohužel jde o poměrně velkou skupinu.

Procesy NEOPLASTICKÉ

Do této skupiny řadíme především nádorovité procesy, se kterými se setkáváme v pokročilém věku.

Procesy DEGENERATIVNÍ

Např. atrofické procesy v důsledku nepoužívání končetiny či atrofie v důsledku porušené inervace. Rovněž u této skupiny hraje důležitou roli věk pacienta. Tyto procesy můžou vést ke změně nejen velikosti, ale i tvaru.

Tímto jsme určili poškozenou končetinu, lokalizovali místo a poškozené struktury, charakterizovali o jaký proces se jedná a na základě tohoto by jsme měli být schopni stanovit prognózu a způsob léčby.

Z výše uvedeného plyne, že velkou část procesů jenom těžko ovlivníme předem. Ovšem daleko větší skupinu onemocnění pohybového aparátu tvoří procesy, ke kterým vůbec nemuselo dojít a u těchto je na místě použití adekvátní výživy, ošetřování a především fyziologii zátěže. Největší skupinu naších pacientů totiž tvoří koně dostihové a sportovní.

Této problematice se budeme věnovat v jiném pojednání.

MVDr. Ján Mach
www.machvet.wz.cz
tel.: + 420 603 213 412
machvet@seznam.cz


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia