Výživa rekreačních koní


O stravě koní bylo napsáno už mnoho, ale stále některé detaily nejsou dostatečně známy a prozkoumány, toto téma je mimořádně rozsáhlé. Řada publikovaných údajů vychází z oblasti výzkumu stravování jiných hospodářských zvířat a předpokládá se, že u koní to bude fungovat podobně.
Většina publikovaných článků je napsána s prioritou zvýšení výkonnosti sportovních koní a pro koně s trávením přizpůsobeným životu sportovního koně, který přijímá vysokoenergetické krmivo.
U našich hobby koní by jsme měli mít na paměti spíše vliv stravy na dlouhodobé zdraví, než výkonnost a vykasaná břicha. Že váš koník raději oves než seno a vy mu chcete dopřát co mu chutná? No to je jako u lidí. Jak na tom budeme zdravotně když základ naší stravy budou dorty se šlehačkou a vepřové řízky?


Napadají mě 3 faktory kterými můžeme ovlivnit stravování našich koní. Doba přijímání potravy, množství potravy a složení.
Základ krmné dávky by měla tvořit neustále dostupná čerstvá voda a stravitelná vláknina. To znamená především tráva a v zimě seno, nejlépe ze směsi různých druhů rostlin. Výjimku kdy kůň nepřijímá potravu je doba kdy odpočívá, nebo se věnuje zvýšené pohybové aktivitě. Koně kteří mají neustále přístup k senu a divocí koně v přírodě nedělají v přijímání potravy přestávky delší než 2 hodiny. Celý trávící systém koně je tomu přizpůsoben. Podáváním limitovaných dávek krmiva v dlouhých časových odstupech dochází u koní k pocitu nedostatku. Potom se snaží sníst předložené seno všechno co nejrychleji a když se dostane k neomezenému zdroji krmiva, dochází k přejídání. U některých koní se může vyvinout i nepříjemný psychologický syndrom „stále hladového koně“, který se těžko odstraňuje. Při jednorázových velkých dávkách krmiva také dochází k roztahování trávícího traktu a tlaku na okolní orgány. Při velkých dávkách zelené píce v krátkém čase v kombinaci se zátěží může docházet k zvýšené tvorbě plynů v trávicím traktu a příznakům kolik. Při nárazovém zkrmování jádrového krmiva k metabolické nerovnováze, anabolickým stavům a k narušení mikroflóry.


Kvalita a množství látek obsažených v rostlinách a následně i v senu, je velmi proměnlivá. Závisí na mnoha faktorech jako je například druh rostlin, vegetační období, sluneční svit, složení a vlhkost půdy, zpracování sena a podobně. Přesnější složení krmné dávky se dá proto určit jen rozborem složení jednotlivých složek stravy. Určení obsahu látek pomocí tabulek je jen přibližné. Krmná dávka se také musí přizpůsobit nárokům jednotlivých koní, tabulkové určení potřeb živin je zase jen přibližné. Jedním z důležitých vodítek může být pravidelné vážení koní.
Všeobecně je výhodná různorodá skladba pastevních rostlinných druhů s vyšším podílem ( 20-40% ) druhů jako je vojtěška, jetel nebo vičenec. Takový porost by měl splňovat všechny nároky na složení stravy koně. Pozor ale na místní nedostatky některých stopových prvků v půdě, jako je například selen v některých lokalitách jižních Čech. Tak že doporučuji solný liz pro koně obohacený minerály.
Při spásání jarní vydatné pastvy na kultivovaných travinách a úrodných pozemcích bude mít většina koní nadváhu. V době růstu travin v dnech intenzivního slunečního svitu a vydatné fotosyntézy, nebo při ranních mrazech porost obsahuje vysoké množství cukrů, které můžou znamenat pro koně vážné zdravotní problémy.
Zvlášť ohrožená jsou plemena koní, kteří mají sklon k vyššímu ukládání tuku, jako jsou koně chladnokrevní a některá pony plemena. Nebo také koně kteří v minulosti měli schvácení kopyt. Někdy je opravdu v zájmu zdraví koně zabránit nadváze a regulovat jeho příjem energie. Máme k tomu několik možností a jejich kombinací, nikdy by jsme ale příjem potravy neměli omezovat časově i když to je nejsnadnější. Můžeme ale omezit množství a kvalitu přijímané stravy. Například pastevním náhubkem, který má jen malý otvor na žraní, nebo pasením na chudých půdách kde roste malé množství trávy, nebo na menším prostoru, nebo doplněním krmné dávky o méně energeticky vydatné seno nebo slámu. K tomu koním jistě prospěje zvýšená pohybová aktivita.
V přírodě se tyto problémy nevyskytují v takové míře jako v domácím chovu. Jednak kůň většinou žije na chudém porostu, postupně si navyká na vyrážející novou jarní trávu, po zimě bývá vyhublý a má většinou více pohybu.


Co když ale máme opačný problém. Kůň při krmení pouze trávou nebo senem ztrácí na váze?
Měli by jsme především zkontrolovat jeho zdravotní stav, odčervení a stav chrupu.
Co když je zdravotně v pořádku , ale je více zatěžován, nebo máme vysokobřezí klisnu , nebo hříbě , nebo máme pochybnosti o kvalitě složení letošního sena?
K tomu se musíme blíže podívat na složení a množství krmiva abychom mohli přibližně určit jaký přídavek koncentrovaného krmiva náš kůň potřebuje. Pokusím se celou problematiku zjednodušit.
Krmivo se kromě vody skládá především z látek - 1.zajišťujících energii, 2.které jsou stavebními látkami organizmu a látky nutné k chemickým procesům v těle.


Mezi ty první patří především glycidy, tuky, a v případě nedostatku ke kterému by nemělo docházet mohou být i bílkoviny zdrojem energie. Glycidy se dále rozdělují podle struktury na cukry, škroby a vlákninu. Vláknina může být pro koně stravitelná ( např. hemicelulóza , celulóza ), nebo nestravitelná ( např. lignin).
Hlavní energetickou složkou stravy koně by měla být stravitelná vláknina, která zajišťuje pozvolné uvolňování energie a správnou funkci střevní mikroflóry. Velké množství dřevité nestravitelné vlákniny, jako je například ve slámě může způsobit kolikové problémy a podvýživu. Podíl vlákniny v krmné dávce by měl být v rozmezí 20 – 30 % sušiny.
Cukry a škroby představují formu rychlé, snadno využitelné energie. Tuky jsou vhodným a vydatným doplněním energetické složky krmiva, přibližně do 500g na den při vysoké zátěži. Jsou vhodné zejména pro koně s aerobní zátěží, jako jsou koně využívaní na turistiku.
Množství stravitelné energie ( SE ) je vyjádřeno počtem megajoulů v jednom kilogramu krmiva MJ/kg.


Stavebními látkami organizmu jsou bílkoviny a minerální látky. Z minerálů jsou hlavními takzvané makroprvky – vápník Ca, fosfor P a hořčík Mg, ale i řada mikroprvků je důležitá. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, ty se dělí na esenciální , které jsou ve stravě nezbytné a neesenciální, které je schopen kůň v případě nutnosti syntetizovat v těle. U koně je známá pouze jedna nepostradatelná aminokyselina, a tou je lyzin. Uvažuje se v soucasnosti o druhé - tyrosin. Bílkoviny v krmení využitelné koněm se nazývají stravitelná hrubá bílkovina ( SHB ) a udává se v gramech.
Z mnoha látek nutných k procesům v těle jsou v krmivu především vitamíny. Ty jsou v krmné dávce většinou zastoupeny v dostatečném množství, nebo si se kůň je schopen syntetizovat při procesu trávení. Při nemoci a poranění se prokázala větší spotřeba vitamínu „C“. Při krmení méně kvalitním senem může nastat nedostatek vitamínů „A“ a „E“ . Vitamín „A“ si tvoří kůň z beta karotenu, který je ve větší míře zatoupen v mrkvi, vojtěšce, zelené trávě a senáži. Vitamín „E“ je ve větším množství v rostlinných olejích a vojtěšce.


KDYŽ STANOVUJETE KRMNOU DÁVKU, MUSÍ BÝT PŘEDEVŠÍM VYVÁŽENÁ. To znamená že všechny vyjmenované složky krmiva musí být ve správném poměru k přijímané energii , v závislosti na situaci koně.


Přibližné hodnoty spotřeby energie v MJ udává následující tabulka.

    Živá hmotnost koně v kg       Žádná a lehká zátěž      Střední zátěž       Intenzivní zátěž   
   200   32 - 42   42 - 50    Více než 50
   300   44 - 54   54 - 65    Více než 65
   400   54 - 67   67 - 81    Více než 81
   500   64 - 80   80 - 96    Více než 96
   600   73 - 91   91 - 109    Více než 109
   700   82 - 102   102 - 123    Více než 123
   800   90 - 113   113 - 135    Více než 135
   1000   107 - 128   128 - 151    Více než 151
    Březí kobyly po 200. dnu březosti podle váhy asi 1,3x lehká zátěž.                                    
     Klisny v laktaci podle váhy asi 1,5x lehká zátěž.    
     Hříbata podle váhy v lehké zátěži.    

Když už víte kolik energie potřebuje váš kůň, je snadné určit kolik má strava obsahovat nejdůležitějších jiných složek v poměru k energii.
Množství v gramech na jeden den vypočítáte z následující tabulky vynásobením koeficientu z tabulky množstvím energie.

  Situace koně    Stravitelné hrubé 
  bílkoviny g/MJ 
  Vápník
Ca +-20% g/MJ 
  Fosfor
P +-20% g/MJ 
  Hořčík
Mg +-20% g/MJ
  Koně s onemocněním  
  ledvin a jater  
  Záchovná dávka.
   5   0,28    0,17   0,09
  Zdravý dospělý kůň   6 - 12   0,32    0,19   0,1
  Březí klisny po 200.
  dnu březosti
   7 - 14    0,48   0,32   0,11
  Klisny v laktaci   9 - 17   1,2    0,33   0,09
  Mléko klisny   9 - 10          
  Odstávče   8-12(důraz na lyzin)    0,44   0,29   0,09
  Do věku 2 let se nároky hříběte postupně mění až na hodnoty dospělého koně.                      

Lyzin je ve větším množství obsažen například ve vojtěšce, sóje, nebo lněném semínku.


Z následujících tabulek potom můžete spočítat zda krmení svým složením odpovídá vypočteným potřebám vašeho koně.
Při horší kvalitě sena které třeba zmoklo, nebo bylo sklizené až když tráva začala žloutnout můžete snížit tabulkové hodnoty energie o 1-2 MJ a množství stravitelné hrubé bílkoviny až o polovinu. Množství vlákniny naopak až o 100g vzroste.
Protože jsou nadpisy sloupců špatně čitelné, napíšu v jakém pořadí jsou údaje.


Sušina, vláknina, tuk, stravitelná energie, stravitelná hrubá bílkovina, poměr bílkoviny k energii, vápník, fosfor, hořčík.


Jakékoli změny v krmném režimu koně je třeba dělat velmi zvolna v průběhu týdnů. Náhlou změnou krmné dávky můžete svému koni uškodit i když váš záměr je dobrý a chcete zvýšit kvalitu.


Tento článek byl zpracován podle knihy Helmuta Meyera a Manfreda Coenena - Krmení koní. Údaje jsem modifikoval podle svých zkušeností a informací z internetu.

Petr Soukup


Home | O nás | Aktuality | Kalendář akcí | Chov | Horsemanship | Kopyta | Fotogalerie | Odkazy | Kontakt | Vzkazy

copyright © Dreamranch - Bukol 2010                                                                                                                                                     made by Bensia